Brutalizam kao deo posleratnog modernizma - sociokulturna percepciјa i kritika novog architektonskog stila u Beogradu u 20. i 21. veku.

Abstract

This bachelor thesis focuses on the emergence of brutalism in Yugoslavia and its implementation in Belgrade. The formation of the architectural style is largely associated with the ideas of the French architect Le Corbusier, which influenced the subsequent development of Brutalism in the Yugoslav context. The theoretical part of the thesis is devoted to the causes of the architectural movement and also to the analysis of the ideological and political situation in Yugoslavia after the end of the Second World War. Particular attention is focused on the architecture of the capital, especially the Novi Beograd district, and its perception in the 20th century. Detailed descriptions and analyses of the buildings are accompanied by photographs for better visual perception. In contemporary society, concrete buildings provoke mixed reactions, so the methodological part of the thesis highlights the issue of perception of brutalism in the 21st century. The data collected through the questionnaire survey are supported by available materials in the media as well as scholarly articles.

Tato bakalářská práce se zabývá procesem vzniku brutalismu v Jugoslávii a jeho realizací v Bělehradě. Formování architektonického stylu je do značné míry spojeno s myšlenkami francouzského architekta Le Corbusiera, které ovlivnily i následný vývoj brutalismu v jugoslávském kontextu. Teoretická část práce se věnuje příčinám vzniku daného architektonického směru a také analýze ideologické a politické situace v Jugoslávii po skončení druhé světové války. Zvláštní pozornost je zaměřena na architekturu hlavního města, především čtvrti Novi Beograd, a její vnímání ve 20. století. Podrobné popisy a analýzy staveb jsou doplněny fotografiemi pro lepší vizuální vnímání. V současné společnosti betonové stavby vyvolávají smíšené reakce, a proto metodologická část práce upozorňuje na problematiku vnímání brutalismu v 21. století. Údaje získané prostřednictvím dotazníkového šetření jsou podpořeny dostupnými materiály v médiích a také odbornými články.