Vyhoření jako sociologický problém

Abstract

Jakub Vašák, Vyhoření jako sociologický problém Abstract The aim of this thesis is to identify the sociological factors and processes that are demonstrably associated with a higher incidence of burnout syndrome as a current problem in contemporary Western society. The thesis uses the narrative review method and is additionally based on the PRISMA methodology. The main finding of the thesis is that current research identifies several sociological factors that explain the higher incidence of burnout-primarily macrosociological factors such as cultural influence, economics, individualization, and self-realization, which are rather neglected in the current state of knowledge. As a result, they are mostly not sufficiently empirically substantiated. This is one of the reasons why further research is needed to, first, verify them and, secondly, to give them greater emphasis as valid factors of burnout. Another result is that commonly used research approaches to burnout are based on (organizational) psychology and stress models, which makes it difficult to capture the broader social contexts in which burnout arises. This is one reason why individual factors based on stress models, particularly personality traits and coping strategies, have proven to be of little sociological relevance. Organizational factors are...

Jakub Vašák, Vyhoření jako sociologický problém Abstrakt Cílem této práce je zjistit, jaké sociologické faktory a procesy jsou prokazatelně spojeny s vyšším výskytem syndromu vyhoření jako aktuálního problému současné západní společnosti. Práce využívá metodu narativního přehledu a doplňkově se opírá o metodiku PRISMA. Hlavním zjištěním práce je, že se v současném výzkumu nachází několik sociologických faktorů, které vyšší výskyt vyhoření vysvětlují - jde především o makrosociologické faktory, jako je kulturní vliv, ekonomika a individualizace a self- realizace, které jsou při současném stavu poznání spíše upozaděné. V důsledku toho nejsou většinou dostatečně empiricky podložené. I proto je nutný další výzkum, který by je zaprvé ověřil a zadruhé na ně dával obecně větší důraz jako validní faktory vyhoření. Výsledkem taktéž je, že běžně používané výzkumné přístupy k vyhoření vycházejí z (organizační) psychologie a modelů stresu, což znesnadňuje zachycení širších sociálních souvislostí, v nichž vyhoření vzniká. I proto se individuální faktory, které vznikly na základě modelů stresu, zejména osobnostní rysy a copingové strategie, ukázaly jako málo sociologicky relevantní. Organizační faktory jsou prokazatelně spojeny s výskytem vyhoření, nicméně většinou nevysvětlují jeho vyšší výskyt ve společnosti. Klíčová...