Rudolf Josef Colloredo-Waldsee a Václav Antonín Kounic-Rietberg.

Abstract

This bachelor's thesis focuses on the analysis and comparison of two key figures in 18th-century Habsburg diplomacy - Imperial Vice-Chancellor Rudolf Joseph Colloredo of Waldsee and State Chancellor Wenzel Anton von Kaunitz of Rietberg. The aim is to evaluate their influence on shaping the monarchy's foreign policy during the reign of Maria Theresa, with special attention to their differing strategic visions. While Colloredo advocated for continued alliance with Great Britain, Kaunitz became the principal architect of the so-called Diplomatic Revolution, leading to an alliance with France. The thesis also examines the family background, education, property status, and career paths of both men. Through biographical analysis and comparative methodology, the study demonstrates how contrasting political and personal strategies shaped Habsburg foreign policy and, more broadly, the course of European history in the 18th century.

Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu a komparaci dvou klíčových postav habsburské diplomacie 18. století. Říšského vicekancléře Rudolfa Josefa Colloreda z Waldsee a státního kancléře Václava Antonína Kounice z Rietbergu. Cílem je zhodnotit jejich podíl na formování zahraniční politiky monarchie za vlády Marie Terezie, přičemž důraz je kladen na rozdílné přístupy obou státníků ke strategickému směřování říše. Zatímco Colloredo prosazoval pokračování v tradičním spojenectví s Velkou Británií, Kounic se stal hlavním architektem tzv. diplomatické revoluce, jež vedla k alianci s Francií. Práce rovněž zohledňuje rodinné zázemí, vzdělání, majetkové poměry i kariérní dráhu obou mužů. Na základě biografické analýzy a komparativního přístupu je ukázáno, jak odlišné politické i osobní strategie ovlivnily podobu habsburské zahraniční politiky a v širším kontextu i dějiny Evropy v 18. století.