The changing dynamics of Norway-Russia relations

Abstract

Tato práce zkoumá roli norsko-ruského režimu v oblasti rybolovu v norské strategii národní bezpečnosti při jednání s Ruskem. Zaměřuje se na to, proč spolupráce v oblasti rybolovu přetrvává navzdory velkým geopolitickým otřesům, konkrétně ruské anexi Krymu v roce 2014 a totální invazi na Ukrajinu v roce 2022. Pro vysvětlení tohoto jevu práce čerpá z konceptů strategického zajištění a odstrašování a ujištění, které oba zachycují, jak státy jako Norsko zvládají nejistotu prosazováním smíšené strategie národní bezpečnosti. Neoklasický realismus nabízí vhled do toho, jak domácí faktory ovlivňují zahraniční politiku, zatímco teorie režimů poskytuje vhled do trvanlivosti institucí. Teoretické perspektivy informují o srovnávací studii případů tří období norské zahraniční politiky: před rokem 2014, po anexi Krymu a po invazi na Ukrajinu v roce 2022. Pomocí indikátorů práce zkoumá kontinuitu a změny ve způsobu, jakým byl režim v oblasti rybolovu využíván jako nástroj v norské strategii národní bezpečnosti. Zjištění ukazují, že režim zůstal odolný a sloužil jako depolitizovaný komunikační kanál a nástroj pro zachování stability na Dálném severu. Hraje podpůrnou roli v širší strategii národní bezpečnosti Norska, zejména udržováním přítomnosti, předvídatelnosti a dialogu s Ruskem v napjatém geopolitickém...