Výstavba písemného vypravování u dětí s kochleárním implantátem

Abstract

This bachelor's thesis focuses on the analysis of written narratives produced by children with cochlear implants who were implanted at an early age and are educated in mainstream primary schools. The aim of the research was to examine which linguistic and stylistic devices these children use in their writing, whether specific features related to hearing impairment can be observed in their texts, and how they handle particular aspects of written expression-especially chronological sequencing, the use of direct speech, and the construction of complex sentences. The study was based on the collection and analysis of eight written compositions by two respondents-students in the 6th and 9th grades. The findings show that both children are capable of producing coherent and grammatically functional narratives. Partial deviations (such as in spelling or punctuation) were present but did not significantly impair overall comprehensibility. The results support the hypothesis that children with cochlear implants, when implanted early and provided with adequate educational and language support, can achieve a written language level comparable to that of their hearing peers. Key words: cochlear implant, hearing impairment, writing, story telling, education

Tato bakalářská práce se zabývá analýzou písemného vypravování žáků s kochleárním implantátem, kteří byli implantováni v raném věku a jsou vzděláváni v rámci běžného základního vzdělávacího proudu. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jazykové prostředky tito žáci při psaní využívají, zda se v jejich projevu objevují specifické rysy související se sluchovým postižením a jak zvládají jednotlivé složky písemného vyjadřování - zejména práci s časovou posloupností, přímou řečí a tvorbu souvětí. Výzkumné šetření proběhlo formou sběru a analýzy osmi slohových prací dvou respondentů - žáků 6. a 9. ročníku základní školy. Výsledky ukazují, že tito žáci jsou schopni vytvářet tematicky soudržné a gramaticky funkční texty, přičemž dílčí odlišnosti (např. v oblasti pravopisu či interpunkce) nejsou natolik výrazné, aby narušovaly celkovou srozumitelnost. Práce tak potvrzuje hypotézu, že žáci s kochleárním implantátem mohou dosahovat jazykové úrovně srovnatelné se svými slyšícími vrstevníky, zejména pokud jsou implantováni včas a mají zajištěnou adekvátní vzdělávací a jazykovou podporu. Klíčová slova: kochleární implantát, sluchové postižení, psaní, vypravování, vzdělávání