Jazyk člověka a instituce ve Škvoreckého Takovém praporu

Abstract

The bachelor thesis focuses on selected language phenomena in Josef Škvorecký's Tankový prapor, specifically on the comparison of two different layers of language that contrast strikingly. The core of the thesis lies in the analysis of these different worlds - one is the language of the institution, which is characterized by frequent repetition of a fixed set of phrases, mechanical speech or shifting of meanings of some so-called big words. The second layer, which clashes strongly with the first and underlines its schematic and absurd character, is the speech of the ordinary soldiers, distinctive in its impression of authenticity and liveliness. The two languages stand in strong contrast, contributing to the comic effect of the text. The work also traces how the soldiers' characters react to the language of the institution and the means they use to distance themselves from it.

Bakalářská práce se zaměřuje na vybrané jazykové jevy v díle Tankový prapor Josefa Škvoreckého, konkrétně na srovnání dvou odlišných rovin jazyka, které spolu nápadně kontrastují. Jádro práce spočívá v analýze těchto rozdílných světů - jedním je jazyk instituce, jenž je příznačný častým opakováním ustáleného souboru frází, mechanickou mluvou či posunutím významů zvláště některých tzv. velkých slov. Druhou rovinou, jenž se s tou první výrazně střetává a podtrhuje její schematičnost a absurdnost, je mluva řadových vojáků, osobitá dojmem autentičnosti a živosti. Oba jazyky stojí v silném kontrastu přispívající ke komickému působení textu. Práce dále sleduje, jak postavy vojáků na jazyk instituce reagují a s využitím jakých prostředků se od něj distancují.