Does Gender Matter? Examining Gender Differences in Parliamentary Debates on Military Interventions

Abstract

Situated within the literature on the gender-security nexus and the link between descriptive and substantive representation, this thesis explores the role of gender in the formulation of defence policy, an underexplored yet potentially significant topic. More specifically, it studies gender differences among parliamentarians in the United Kingdom's House of Commons regarding a) their stances on military interventions, b) the types of arguments they use to substantiate these positions, and c) the frequency with which they reference women. To achieve that, the thesis employs a combination of quantitative text analysis and qualitative content analysis to examine parliamentary debates from 1997 to 2019 and complements this with an analysis of voting behaviour. Contrary to expectations, the study does not find that female MPs less supportive of military interventions. In their speeches, women express more support for military action than men, potentially reflecting a selection effect among female speakers. The effect of gender on voting behaviour is insignificant after controlling for party affiliation. Notably, the presence of humanitarian justification does not affect the association between gender and position on military action. Additionally, the qualitative analysis identifies minor gender...

Tato práce, zasazená do literatury o vztahu mezi genderem a bezpečností a propojení deskriptivní a substantivní reprezentace, zkoumá roli genderu při formování obranné politiky - dosud málo prozkoumané, ale potenciálně významné téma. Konkrétně se zaměřuje na genderové rozdíly mezi poslanci*kyněmi Dolní sněmovny Spojeného království v otázkách: a) jejich postojů k vojenským intervencím, b) typů argumentů, které k obhájení těchto postojů používají, a c) četnosti odkazů na ženy. K dosažení tohoto cíle práce kombinuje kvantitativní textovou analýzu s kvalitativní obsahovou analýzou parlamentních debat v období let 1997 až 2019 a doplňuje ji o analýzu hlasů. Navzdory očekáváním studie nezjistila, že by poslankyně projevovaly menší podporu vojenským intervencím. Ve svých projevech ženy vyjadřují větší podporu vojenské akci než muži. Vliv genderu na hlasovací chování není po kontrolování stranické příslušnosti signifikantní. Humanitární odůvodnění také nijak neovlivňuje vztah mezi genderem a postojem k vojenské akci. Kvalitativní analýza dále odhaluje drobné genderové rozdíly v používaných argumentech - ženy v o něco větší míře využívají humanitární odůvodnění a zdůrazňují nenásilná řešení. Nakonec bylo zjištěno, že poslankyně o trochu častěji než jejich mužští kolegové zmiňují ženy ve svých proslovech....