Fetish and Fetishism from Marx to Debord

Abstract

This thesis proposes a comparison of the concepts of fetish and fetishism in the work of Karl Marx and Guy Debord, tracing their theoretical development from Marx's early writings and across his later work to Debord's détournement. Beginning with Marx's early newspaper articles and with the Pariser Manuskripte, the research outlines the pre-scientific use of the word fetishism as well as the notion of estranged labor and follows the development of both of these toward the more structured notion of commodity fetishism in Das Kapital and the Grundrisse. The analysis isolates two distinct but interrelated dimensions of commodity fetishism (its psycho- logical and non-psychological aspect). It also identifies transitional moments in the young Marx's oeuvre that anticipate later elaborations. The study then turns to Debord's La Société du spectacle and the broader Situationist corpus to examine how fetishism metamorphoses under modern con- ditions of production. Here, fetishism becomes fully realized: it envelops both the commodity- form as well as its images, discourages political intervention, and reinforces social atomization. By reconstructing the concept's historical trajectory, critically engaging with its reinterpretations, and identifying emergent gaps in understanding, the thesis shows in an...

Tato práce nabízí srovnání pojmů fetiše a fetišismu v díle Karla Marxe a Guy Deborda, přičemž sleduje jejich teoretický vývoj, a to od Marxova raných spisů a napříč jeho pozdním dílem až k Debordovu tzv. vychýlení. Výzkum vymezuje předvědecké užití slova fetišismus jakož i pojem odcizené práce v Marxově rané žurnalistice a v Pařížských rukopisech; sleduje tak vývoj obého směrem ke strukturovanějšímu pojetí zbožního fetišismu v Kapitálu a Grundrisse. Jednak jsou přitom důkladně izolovány dvě odlišné a přesto souvztažné rozměry zbožního fetišismu (složka psychologická a nepsychologická), jednak jsou identifikovány přechodné momenty v díle mladého Marxe, které předjímají jeho pozdější rozpracování pojmu. Následně se práce obrací k Debordově Společnosti spektáklu, jakož i k širšímu situacionistickému korpusu, aby ukázala, jak se fetišismus proměňuje v režimu moderních podmínek výroby. Zde se fetišismus stává plně rozvitým: Subsumuje pod sebe zbožní formu i její obrazy, zapuzuje možnost politické intervence a posiluje sociální atomizaci. Díky rekonstrukci historické trajektorie pojmu fetišismu, kritickému zkoumání jeho recepce a zkoumání vzniknuvších mezer v poznání je tedy ukázáno vyčerpávajícím způsobem to, jak se pojem fetišismu změnil od raného po pozdního Marxe a od Marxe po Deborda. Získané...