Noun phrase subject complements in progressive copular predicates: their meaning and Czech counterparts

Abstract

This thesis is concerned with noun phrase subject complements in progressive copular predicates, a construction that has recently seen a noticeable increase in frequency in the English language. Previous research has indicated that despite the typical incompatibility of the stative verbs with the progressive form, be can appear in the progressive when the subject is perceived as an active performer of certain behavior at a specific moment in time. This thesis explores the motivation for choosing the progressive over the simple form in these constructions, with the hypothesis that the progressive form is preferred for expressing temporary behavior with a negative or positive connotative meaning. Furthermore, it is also examined how this tendency is reflected in the Czech translation, considering that Czech does not have an explicit progressive form. Firstly, theoretical background is established on the basis of key findings from previous research. This part describes the noun phrase, its structure, and its behavior in copular constructions, as well as its possible modifiers and meanings. Findings on the progressive copular predication followed by a noun phrase are also presented as a whole, summarizing its function. Secondly, in the analysis, 100 example sentences along with their Czech counterparts...

Bakalářská práce se zabývá průběhovou sponovou predikací s nominální jmennou částí - konstrukcí, jejíž frekvence v anglickém jazyce za poslední dobu významně vzrostla. Přestože stavová slovesa typicky nejsou kompatibilní s průběhovým tvarem, dosavadní výzkumy ukazují, že sloveso be se může v průběhovém tvaru objevovat, pokud je podmět vnímán jako aktivní vykonavatel určitého chování v dané chvíli. Tato práce si dává za cíl prozkoumat motivaci pro použití průběhového tvaru namísto jednoduchého v těchto konstrukcích s předpokladem, že průběhový tvar je preferován pro vyjádření momentálního chování s negativními či pozitivními konotacemi. Dále se práce zaměřuje na to, jak se tato tendence odráží v českém překladu, vzhledem k tomu, že čeština explicitně průběhový tvar nevyjadřuje. Nejprve je na základě klíčových výsledků z předchozích výzkumů stanoven teoretický rámec. Tato část popisuje anglickou nominální frázi, její strukturu a chování ve sponových konstrukcích, a dále také její možné modifikace a významy. Také jsou prezentovány poznatky o průběhové sponové predikaci s nominální jmennou částí jakožto celku a shrnuty její funkce. Poté je v části analýzy shromážděno 100 vět z paralelního korpusu InterCorp v16 spolu s jejich českými ekvivalenty. Analyzovány jsou nejprve jednotlivé prvky této konstrukce...