Československo a pováleční židovští uprchlíci z Polska

Abstract

The existing historiography discusses the postwar migration of Polish Jews mainly from the perspective of the future State of Israel and apart from the history of Central and Eastern Europe. I argue in my project that we can fully understand this migration and the term Brichah only if we also analyse the context of many other entangled (forced) migrations in the first postwar years in Central and Eastern Europe. Similarly, only by placing the legal and humanitarian aid to the refugees within the framework of the emerging concept of the human rights system, in which the UN played a key role, can we understand in what ways the policies towards Polish Jewish refugees were unique and in what sense they were perceived as just another refugee problem that needed to be solved. Moreover, when looking at the local actors, we see that the Polish Jewish refugees received aid not only from Jewish organizations but also from many local non-Jewish charitable NGOs (especially the Catholic Charita), which supported refugees regardless of their religion or nationality. The term Brichah should therefore be used only when analysing an ideologically charged concept and not generally for the hundreds of thousands of Jewish refugees from Poland and other countries in East-Central Europe who left their home countries...

Stávající historiografie popisuje poválečnou migraci polských Židů především z perspektivy budoucího Státu Izrael a odděleně od dějin střední a východní Evropy. Ve své disertační práci dokazuji, že tuto migraci a termín Bricha lze plně pochopit pouze tehdy, pokud je zasadíme do širšího kontextu mnoha dalších vzájemně provázaných (nucených) migrací v prvních poválečných letech ve střední a východní Evropě. Stejně tak lze právní a humanitární pomoc uprchlíkům správně posoudit pouze tehdy, pokud ji budeme vnímat v kontextu vznikajícího systému lidských práv, v němž hrála klíčovou roli Organizace spojených národů. Jen tak můžeme pochopit, v čem byla politika vůči polským židovským uprchlíkům specifická a v čem byla naopak vnímána jako další z mnoha uprchlických krizí. Při pohledu na místní aktéry navíc zjistíme, že polským židovským uprchlíkům se dostávalo pomoci nejen od židovských organizací, ale také od řady místních nežidovských charitativních nevládních organizací (zejména katolické Charity), které pomáhaly uprchlíkům bez ohledu na jejich náboženské vyznání či národnost. Termín Bricha by proto měl být používán pouze při analýze ideologicky zabarveného pojmu, a nikoli obecně pro statisíce židovských uprchlíků z Polska a dalších zemí střední a východní Evropy, kteří po druhé světové válce opustili...