Gender Inequality as an Impediment towards the Advancement of Sustainable Development in International Law

Abstract

Gender Inequality as an Impediment towards the Advancement of Sustainable De- velopment in International Law Abstract in English This thesis demonstrates that gender inequality constitutes a structural impediment to the advancement of sustainable development under international law. Through a rigorous legal analysis of international treaties, soft law instruments, ju- risprudence, and evolving norms, this thesis demonstrates that international law has con- sistently failed to integrate gender equality as a binding and enforceable component of sustainability governance. Drawing on key international legal frameworks-including the Convention on the Elimination of All Forms of Discrimination Against Women and the Paris Agreement-as well as influential soft law instruments such as the Rio Declaration on Environment and Development and the 2030 Agenda for Sustainable Development, it highlights both the symbolic recognition of gender issues and the systemic deficiencies in their implementation. The thesis also examines how gender-based discrimination manifests across environ- mental law, climate justice, and international criminal law. It demonstrates that women face disproportionate exposure to environmental harm and are routinely excluded from decision-making processes, legal remedies, and climate finance...

Rodová nerovnost jako překážka na cestě k udržitelnému rozvoji v mezinárodním právě Abstrakt v češtině Tato práce ukazuje, že rodová nerovnost představuje strukturální překážku pokroku v udržitelném rozvoji v rámci mezinárodního práva. Prostřednictvím důkladné právní analýzy mezinárodních smluv, nástrojů "soft law", judikatury a vyvíjejících se norem tato práce ukazuje, že mezinárodní právo soustavně selhává v integraci rodové rovnosti jako závazné a vymahatelné složky správy a řízení udržitelnosti. Vycházejíc z klíčových mezinárodních právních rámců - včetně Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen a Pařížské dohody - a také z vlivných nástrojů "soft law", jako je Deklarace z Ria o životním prostředí a rozvoji a Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, práce zdůrazňuje jak symbolické uznání rodových otázek, tak systémové nedostatky v jejich implementaci. Práce se rovněž zabývá tím, jak se rodová diskriminace projevuje v environmentál- ním právu, klimatické spravedlnosti a mezinárodním trestním právu. Ukazuje, že ženy čelí neúměrnému vystavení environmentálním škodám a jsou běžně vylučovány z rozho- dovacích procesů, právních prostředků a mechanismů financování klimatických opatření. V konečném důsledku práce vyzývá k transformaci mezinárodních právních rámců tak, aby...