Zobecnitelnost experimentů se studenty v empirickém právním výzkumu: srovnání se státními zástupci

Abstract

In my thesis, I address the question of whether the results of experiments with students can be generalized to a population of legal professionals such as prosecutors or judges. To answer it, I compare the results of a vignette experiment conducted with prosecutors and students. I then address two research questions, first, whether students propose the same level of unconditional prison sentences as prosecutors, and second, whether they are as consistent in proposing such sentences. To answer the first question, I compare the average sentences proposed by students and prosecutors and compare the effect of quantitative thresholds on their sentences, and for the second question, I compare the variance of the proposed sentences of the two groups, their Gini coefficient, including its decomposition, and then make the comparison using power analysis, which also has important practical implications for experimental research. The results show that students propose significantly higher unconditional prison sentences than prosecutors. On the other hand, both groups respond equally to the quantity threshold and reference effect, but the results suggest that students are much more sensitive than prosecutors to the severity effect. Furthermore, there is a significant difference in the variance of the proposed...

V diplomové práci se zabývám otázkou, zda lze zobecnit výsledky experimentů se studenty na populaci právních profesionálů, jako jsou státní zástupci či soudci. Pro její zodpovězení srovnávám výsledky dotazníkového experimentu provedeného se státními zástupci a studenty. Při tomto srovnání se pak zabývám dvěma výzkumnými otázkami, za prvé, zda studenti navrhují stejně vysoké tresty nepodmíněného odnětí svobody jako státní zástupci a za druhé, zda jsou při jejich navrhování stejně konzistentní. K zodpovězení první otázky jsem provedl srovnání průměrné výše trestů navrhovaných studenty a státními zástupci a srovnání vlivu množstevních hranic na jejich výši, u druhé otázky jsem provedl srovnání rozptylu navrhovaných trestů obou skupin, jejich Giniho koeficientu, včetně jeho dekompozice, a následně jsem provedl srovnání pomocí power analýzy, která má též důležité praktické implikace pro experimentální výzkum. Z výsledků vyplývá, že studenti navrhují výrazně vyšší nepodmíněné tresty odnětí svobody než státní zástupci. Na druhou stranu však obě skupiny reagují stejně na vliv množstevních hranic a referenčního efektu, výsledky však naznačují, že studenti jsou mnohem citlivější než státní zástupci na efekt závažnosti. Dále je mezi oběma skupinami výrazný rozdíl v rozptylech navrhovaných trestů, což...