Role sociálního zázemí a klientských sítí na umělecké zrání a výtvarný názor umělce na příkladu Karla Škréty (1627-1638)

Abstract

The dissertation focuses on the formation of Karel Škréta's professional identity and artistic development in the context of social, family, and client networks during his travels between 1627 and 1638. It uses an interdisciplinary approach combining art history, historical sciences, literary studies, and, to some extent, legal analysis to provide a new understanding of cultural transfers in early Baroque Europe. Special attention is paid to the influence of power-political changes, confessions, family strategies, and cultural infrastructure that shaped Škréta's professional and social career. Based on correspondence discovered by the author and other primary sources, the itinerary of Škréta's journey through important European centers such as Basel, Strasbourg, Stuttgart, Venice, Rome, and Florence is reconstructed. His work is interpreted in the light of cultural acculturation, professional strategies, and stylistic synthesis. The text develops the concept of "family strategy" as a heuristic framework for studying cultural mobility and the formation of artistic identity in the 17th century. Keywords: Karel Škréta, early Baroque Europe, cultural transfers, family strategies, social networks, patronage networks, cultural mobility, communication strategy, acculturation, stylistic synthesis,...

Disertační práce se zaměřuje na formování profesní identity a uměleckého vývoje Karla Škréty v kontextu sociálních, rodinných i klientských sítí během jeho "vandrovní cesty" v letech 1627-1638. Využívá mezioborového přístupu kombinujícího dějiny umění, historické vědy, literární vědu a částečně i historickoprávní analýzu k novému uchopení kulturních přenosů v raně barokní Evropě. Zvláštní pozornost je věnována vlivu mocenskopolitických změn, konfese, rodinných strategií a sítí kulturní infrastruktury, jež formovaly Škrétovo profesní i společenské uplatnění. Na základě autorkou objevené korespondence a dalších primárních pramenů autorka rekonstruuje komunikační strategii zúčastněných osob a vytyčuje itinerář Škrétovy cesty přes významná evropská centra jako Basilej, Štrasburk, Stuttgart, Benátky, Řím či Florencii. Interpretuje jeho dílo ve světle kulturní akulturace, profesních strategií a stylové analýzy. Text rozvíjí koncept "rodinné strategie" jako heuristického rámce pro studium kulturní mobility a formování umělecké identity v 17. století. Klíčová slova: Karel Škréta, raně barokní Evropa, kulturní transfery, rodinné strategie, sociální sítě, klientské sítě, kulturní mobilita, komunikační strategie, akulturace, stylová syntéza, stylová analýza, konfese, kulturní infrastruktura, Basilej,...