Three essays on institutions and international economics

Abstract

The dissertation thesis comprises three essays that analyze the role of corruption in various macroeconomic contexts, including the impact of currency undervaluation and the effectiveness of the OECD Anti-Bribery Convention. The first essay identifies potential clusters of countries based on their corruption perception levels using the average linkage clustering technique, representing the first application of this clustering technique to corruption perception data. The analysis reveals four clusters of countries and a strong correlation between corruption levels and the GDP per capita of the investigated states. The second essay examines the significance of institutional quality in determining the impact of currency undervaluation on economic growth, focusing on whether policies aimed at achieving an undervalued currency can compensate for a weak institutional environment. The methodology relies on the cross-country growth regressions estimated using the two-stage instrumental variable method and external instruments to address the potential endogeneity between economic growth and undervaluation. The results confirm the positive relationship between currency undervaluation and economic growth. However, they do not strongly support the mechanism by which countries can use an undervaluation strategy to...

Disertační práce se skládá ze tří esejí, které analyzují roli institucí v různých tématech makroekonomické politiky, včetně dopadů podhodnocení měny a efektivity Úmluvy OECD proti podplácení zahraničních veřejných činitelů. První esej identifikuje potenciální skupiny zemí na základě jejich vnímání korupce pomocí shlukovací techniky average linkage clustering, přičemž se jedná o první aplikaci této metody na data o vnímání korupce. Analýza odhaluje čtyři shluky zemí a silnou korelaci mezi úrovní korupce a HDP na obyvatele ve zkoumaných státech. Druhá esej zkoumá význam kvality institucí při určování dopadu podhodnocení měny na hospodářský růst, se zaměřením na to, zda mohou politiky usilující o podhodnocenou měnu kompenzovat slabé institucionální prostředí. Metodologie se opírá o růstové regrese, odhadovanou pomocí dvoustupňové metody instrumentálních proměnných s využitím externích instrumentů k řešení možné endogenity mezi hospodářským růstem a podhodnocením měny. Výsledky potvrzují pozitivní vztah mezi podhodnocením měny a hospodářským růstem. Nicméně nepodporují jednoznačně hypotézu, že by země mohly využít strategii podhodnocení jako náhradu za nízkou kvalitu domácích institucí, jako je například korupce. Třetí esej zkoumá dopad Úmluvy OECD proti podplácení na exporty signatářských zemí. Využívá...