Hudba jako fenomén procesu identifikace v období globalizace (na příkladu ruské menšiny v České republice)

Abstract

This dissertation examines the processes of identity formation and transformation in the context of globalization, with a particular focus on the role of music as a medium of cultural articulation, memory, and collective belonging. Identity is approached as a dynamic, relational, and multilayered category shaped through social interactions, cultural practices, and migratory experience. Special attention is given to the shifts in identity under conditions of intensified transnationalism, where global flows and intercultural exchanges generate uncertainty and foster hybrid forms of cultural affiliation. Music is conceptualized as a powerful tool for self-expression and the preservation of cultural continuity. Drawing on the example of the musical activities of the Russian-speaking minority in Czechoslovakia and the Czech Republic from the early 20th century to the present, the dissertation explores how migratory and political circumstances influence forms of cultural life, musical practice, and identity construction. The analysis covers various waves of emigration, the contribution of Russian musicians to Czech cultural life, and the role of music in building symbolic bridges between Russian and Central European traditions. A special case study is dedicated to the vocal ensemble "Russian Soul",...

Disertační práce se zabývá procesy formování a proměny identity v kontextu globalizace se zvláštním zaměřením na roli hudby jako nástroje kulturní artikulace, paměti a sdílené příslušnosti. Identita je nahlížena jako dynamická, vztahová a vícevrstevnatá kategorie, formovaná prostřednictvím sociálních interakcí, kulturních praktik a migrační zkušenosti. Zvláštní důraz je kladen na proměny identity v období zesílené transnacionality, kdy globalizační toky a mezikulturní výměna vedou ke vzniku hybridních forem kulturní příslušnosti. Hudba je v práci chápána jako výrazný prostředek sebevyjádření a zachování kulturní kontinuity. Na příkladu hudební činnosti ruské národnostní menšiny v Československu a České republice od počátku 20. století až po současnost autorka zkoumá, jak migrační a politické okolnosti ovlivňují podobu kulturního života, hudební praxe a procesů identifikace. Práce analyzuje jednotlivé emigrační vlny, přínos ruských hudebníků k českému kulturnímu prostředí a roli hudby při vytváření symbolických mostů mezi ruskou a středoevropskou tradicí. Zvláštní pozornost je věnována vokálnímu souboru "Ruská Duše", který autorka sama založila a vedla. Tento soubor slouží jako případová studie pro pochopení významu hudby jako integračního a paměťového rámce v životě příslušníků menšiny v podmínkách...