Sporné otázky nutné obrany v judikatuře

Abstract

1 Controversial issues of necessary defence in case law - Abstract Self-defence is one of the fundamental principles of criminal law, frequently applied in practice. For an act to be considered a self-defence within the meaning of Section 29 of the Criminal Code, it must meet at least the following characteristics: (a) the perpetrator must avert a directly imminent or ongoing attack on an interest protected by criminal law and (b) the defence must not be manifestly disproportionate to the manner of the attack. It is not a necessary defence if the defence was clearly disproportionate to the manner of the attack. The defence may be stronger than the attack, but not so excessive that the disproportion is "clearly obvious" to the manner of the attack. The purpose of self-defence is to enable citizens to protect their own interests, as well as the interests of others, society, and the state. The principle is that the risk posed by an attack is borne by the attacker, not the defender. The law provides the defender with significant freedom in the choice of defensive methods (with emphasis on their proportionality), where the defender is not required to first try to avoid an imminent or ongoing attack or to first use milder methods of defence and eventually increase their intensity in relation to the changing...

1 Sporné otázky nutné obrany v judikatuře - Abstrakt Nutná obrana je jedním ze zásadních institutů trestního práva, mající časté uplatnění v praxi. Aby mohl být čin posouzen jako nutná obrana ve smyslu § 29 trestního zákoníku, musí naplňovat minimálně následující znaky: (a) pachatel musí odvracet přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem a (b) obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Nejde o nutnou obranu, pokud byla obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Obrana může být silnější než útok, nikoliv však do té míry přehnaná, aby tento nepoměr byl vůči způsobu útoku "zcela zjevný". Účelem nutné obrany je umožnit občanům ochranu vlastních zájmů, ale i zájmů jiných osob, společnosti a státu. Platí zásada, podle níž riziko vyvolané útokem nese útočník a nikoli obránce. Právo poskytuje obránci významnou svobodu ve volbě obranných metod (s důrazem na jejich přiměřenost), kdy není požadováno, aby se obránce nejprve snažil vyhnout hrozícímu nebo trvajícímu útoku nebo aby nejdříve použil mírnější způsoby obrany a jejich intenzitu případně stupňoval vzhledem k měnícímu se způsobu útoku. Obránce se nemusí útoku vyhnout útěkem. Proti jednání v nutné obraně není nutná obrana přípustná. Přiměřenost nutné obrany není závislá od použitého prostředku, ale od toho, jak ho...