Sv. Jan, miláček Páně

Abstract

This dissertation shows that the Christus-Johannes-Gruppe motif has a deeper communal function in the Western spiritual tradition than is usually attributed to devotional images. In the setting of St. Katharinental, this motif was understood not only as an image of contemplation, but as a visual medium of spiritual communication that allowed the sisters to share vision, affective experience, and contemplative knowledge. In this way, the image of John as the lover of the Lord enabled them to realize within their own community the spiritual goal of the Dominican Order as formulated by Thomas Aquinas - "contemplata aliis tradere". The notion of "vernacular iconography", which the thesis introduces, makes it possible to perceive a new level in the classical devotional images: using extant literary sources, the images reflect the contemplative practice of the sisters based on vernacular theology. The second line of work has shown that the Christomorphic features of St. John were consciously transposed into the political iconography of the Luxembourgers as part of the sacralization of power. The eagle as a symbol of St. John thus functions across contexts: in the monastery it is a sign of spiritual ascent to God (contemplation), in imperial representation as an emblem of power and rule. The work thus...

Disertační práce ukazuje, že motiv Christus-Johannes-Gruppe má v západní duchovní tradici hlubší komunitní funkci, než jak je obvykle připisována devocionálním obrazům. V prostředí kláštera St. Katharinental byl tento motiv chápán nejen jako obraz kontemplace, ale jako vizuální médium duchovní komunikace, které sestrám umožňovalo sdílet vizi, afektivní zkušenost a kontemplativní poznání. Tímto způsobem jim obraz Jana jako miláčka Páně umožňoval uvnitř vlastní komunity realizovat spirituální cíl dominikánského řádu, jak ho formuloval Tomáš Akvinský - "contemplata aliis tradere". Pojem "vernakulární ikonografie", který práce zavádí, umožňuje vnímat novou rovinu v klasických devocionálních obrazech - pomocí dochovaných literárních pramenů odráží obrazy kontemplativní praxi sester založenou na vernakulární teologii. Druhá linie práce ukázala, že christomorfní rysy sv. Jana byly vědomě transponovány do politické ikonografie Lucemburků jako součást sakralizace moci. Orel jako symbol sv. Jana tak funguje napříč kontexty: v klášteře je znamením duchovního vzestupu k Bohu (kontemplace), v císařské reprezentaci jako emblém moci a vlády. Práce tak přispívá k hlubšímu pochopení vztahu mezi obrazem a teologií, mezi mystikou a politikou, mezi komunitní pamětí a vizuální kulturou. Navržené interpretační modely...