Jan z Jenštejna - objednavatel a konceptor děl krásného slohu

Abstract

(česky) Práce se zabývá životem a dílem třetího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna (1349- 1400), vynikající osobnosti své doby, mimořádně vzdělaného a nadaného duchovního, který výrazně spoluurčoval společenské, církevní a duchovní klima druhé poloviny 14. století. Na svou dobu se po Janu z Jenštejna zachovalo poměrně velké množství pramenů: listin, dopisů, kázání, básní a traktátů, které umožnují vhled nejen do činnosti tohoto duchovního, ale také do jeho myšlenkového, duchovního a estetického světa, který byl velmi bohatý a současně dramatický v neposlední řadě kvůli jeho komplikované povaze. Práce se zabývá i společenským a duchovním pozadím doby usilující o reformu církve, která později vyústila v husitské hnutí. V druhé části se práce pokouší stanovit míru jeho osobního vkladu ke vzniku a podobě krásného slohu, především komplexních obrazových forem: krásné madony, krásné piety, krásné assumpty, ikonografického typu Maria gravida a dalších krásnoslohých ikonografických témat. Při tom vychází z teologicko-estetických inspirací sv. Augustina, Pseudo-Dionýsia Areopagity a sv. Bernarda z Clairvaux, především však z Jenštejnových textů, jeho teologických konstrukcí a hojných estetických poznámek a postřehů. V závěru práce je vyhodnocen možný podíl třetího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna...

(česky) Práce se zabývá životem a dílem třetího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna (1349- 1400), vynikající osobnosti své doby, mimořádně vzdělaného a nadaného duchovního, který výrazně spoluurčoval společenské, církevní a duchovní klima druhé poloviny 14. století. Na svou dobu se po Janu z Jenštejna zachovalo poměrně velké množství pramenů: listin, dopisů, kázání, básní a traktátů, které umožnují vhled nejen do činnosti tohoto duchovního, ale také do jeho myšlenkového, duchovního a estetického světa, který byl velmi bohatý a současně dramatický v neposlední řadě kvůli jeho komplikované povaze. Práce se zabývá i společenským a duchovním pozadím doby usilující o reformu církve, která později vyústila v husitské hnutí. V druhé části se práce pokouší stanovit míru jeho osobního vkladu ke vzniku a podobě krásného slohu, především komplexních obrazových forem: krásné madony, krásné piety, krásné assumpty, ikonografického typu Maria gravida a dalších krásnoslohých ikonografických témat. Při tom vychází z teologicko-estetických inspirací sv. Augustina, Pseudo-Dionýsia Areopagity a sv. Bernarda z Clairvaux, především však z Jenštejnových textů, jeho teologických konstrukcí a hojných estetických poznámek a postřehů. V závěru práce je vyhodnocen možný podíl třetího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna...