Sociální faktory v rozhodování pracovníků urgentního příjmu u pacientů z vyšších věkových skupin

Abstract

The thesis addresses the phenomenon of social hospitalizations of older adults at emergency departments. The aim was to explore which social factors most frequently influence the decision to hospitalize, how the boomerang effect emerges, and how to better identify patients for whom hospitalization is truly beneficial. The research is based on a combination of qualitative analysis of medical records and semi-structured interviews with emergency department staff. The study identified key factors affecting decision-making and obtained quantitative data from the emergency department. The boomerang effect proved to be a consequence of premature discharge without adequate follow-up support. The thesis also proposes improvements to decision-making processes, including the need for continuous presence of a social worker in the emergency department, training of medical staff, and the use of transitional beds under clearly defined conditions. The findings may contribute to a broader systemic discussion on more effective coordination of health and social care in the Czech Republic.

Diplomová práce se zabývá jevem sociálních hospitalizací seniorů na urgentním příjmu. Cílem bylo prozkoumat, jaké sociální faktory nejčastěji ovlivňují rozhodnutí o hospitalizaci, jak vzniká efekt boomerang a jak lze lépe identifikovat pacienty, pro které je hospitalizace skutečně přínosná. Výzkum vychází z kombinace kvalitativní analýzy zdravotnické dokumentace a polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky urgentního příjmu. V rámci výzkumu se podařilo identifikovat klíčové faktory ovlivňující rozhodování a získat kvantitativní data z UP. Efekt boomerang se ukázal jako důsledek předčasného propuštění bez zajištěného zázemí. Práce dále nabízí návrhy na zlepšení rozhodovacích procesů, včetně potřeby nepřetržité přítomnosti sociálního pracovníka na urgentním příjmu, proškolení zdravotnického personálu a využití přechodných lůžek za jasně stanovených podmínek. Závěry práce mohou přispět k systémové diskusi o efektivnější koordinaci zdravotní a sociální péče v České republice.