Codice Civile z roku 1942 a římské právo

Abstract

This thesis deals with the influence of Roman law on the Italian Civil Code (Codice civile), which was adopted in 1942 but remains in force in the Italian Republic to this day. The thesis is divided into three thematically and methodologically very different parts. The first part provides a historical framework and summarizes the modern history of Italian civil law codification in the broader context of significant political, social, and legal changes that have influenced the form and development of this code. The second part of the work provides a general commentary on Roman law elements throughout the Italian Civil Code. It maps how Roman legal principles and institutions are reflected in various parts of the code. A detailed comparison of the entire code would exceed the scope of this work, which is why a detailed third part follows. The third and most extensive part focuses on the comparison of a single institution in the field of inheritance law, namely the institution of bequests (legacy). This institution was developed very carefully and in detail by Roman legal science, which provides a rich theoretical and source base for its comparison with its current regulation in the Italian Civil Code, which devotes more than twenty separate articles to it. This specific example serves as an...

Předkládaná práce se zabývá římskoprávními vlivy v italském občanském zákoníku (Codice civile), jenž byl přijat již v roce 1942, avšak zůstává účinný na území Italské republiky dodnes. Práce je rozdělena do tří tematicky i metodologicky značně odlišných částí. První část poskytuje historický rámec a shrnuje moderní dějiny italské občanskoprávní kodifikace, a to v širším kontextu významných politických, společenských a právních změn, jež ovlivnily podobu a vývoj tohoto zákoníku. Druhá část práce obecně komentuje římskoprávní prvky v celém italském občanském zákoníku. Zde je zmapováno, jak se římské právní principy a instituty odrážejí v různých částech kodexu. Podrobné srovnání celého kodexu by překročilo možnosti této práce, proto následuje podrobná část třetí. Třetí, nejrozsáhlejší část je zaměřena na komparaci jediného institutu z oblasti dědického práva, a to na institut odkazu (legátu). Tento institut byl římskou právní vědou velmi pečlivě a detailně rozpracován, což poskytuje bohatou teoretickou i pramennou základnu pro jeho srovnání s jeho současnou úpravou v italském občanském zákoníku, který mu věnuje více než dvacet samostatných článků. Tento konkrétní příklad slouží jako ilustrace, jak se římskoprávní tradice promítá do konkrétních právních norem a jak je zachována i v moderním právním...