Sociální aspekty resilience dospělých dětí alkoholiků

Abstract

This thesis focuses on the resilience of adult children of alcoholics (ACoAs), with particular emphasis on its social aspects. The aim of the research was to understand how adults who grew up in families affected by parental alcohol addiction perceive their psychological resilience, how they have developed it over time, and what factors supported this process. The theoretical part defines the concept of resilience in the context of social work and describes the specific experiences and psychosocial consequences faced by ACoAs in dysfunctional family environments. The empirical part is based on qualitative research using semi-structured interviews combined with narrative analysis. The findings indicate that resilience is not perceived as a fixed trait, but rather as a dynamic and lifelong process closely linked to interpersonal relationships, social support, and the ability to construct a new life narrative. Crucial roles were played by self-reflection, support from close individuals, and therapeutic relationships that enabled respondents to process their past and develop new behavioral patterns. The results highlight the importance of systematic support for ACoAs in the context of social work and prevention, and they emphasize the value of understanding the client's personal story within helping...

Diplomová práce se zabývá problematikou resilience u dospělých dětí alkoholiků (DDA) se zvláštním důrazem na její sociální aspekty. Cílem výzkumu bylo porozumět tomu, jak dospělí jedinci, kteří vyrůstali v prostředí ovlivněném závislostí rodiče na alkoholu, zpětně reflektují svou psychickou odolnost, jak ji v průběhu života rozvíjeli a jaké faktory jim v tomto procesu pomáhaly. Teoretická část práce vymezuje koncept resilience v kontextu sociální práce a popisuje specifika života DDA, včetně psychologických a sociálních důsledků vyrůstání v dysfunkčním rodinném prostředí. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu využívajícím metodu polostrukturovaného rozhovoru v kombinaci s narativní analýzou. Výsledky ukazují, že resilience není chápána jako statická vlastnost, ale jako dynamický a dlouhodobý proces, který je úzce propojen s mezilidskými vztahy, sociální oporou a možností vytvořit si nový životní příběh. Klíčovou roli hrála schopnost reflexe, podpora blízkých osob i terapeutických vztahů, které respondentům umožnily zpracovat minulost a rozvíjet nové vzorce chování. Výsledky poukazují na důležitost systematické podpory DDA v rámci sociální práce i prevence, a zároveň zdůrazňují význam porozumění subjektivnímu příběhu klienta v pomáhajícím procesu.