Kognitivní omyl v pojmu nejlepší zájem dítěte v emocionálně exponovaném jednání

Abstract

The thesis examines the concept of the best interests of the child and the possibilities of its fulfilment by parents during emotionally demanding disputes over children. It focuses on the cognitive biases involved in the inability of former partners to agree on the care of their joint children. It utilizes a search of relevant literature and empirical research methods. The thesis has two parts. The theoretical part defines the concept of family and elaborates its functions, introduces the complex phenomenon of cognitive distortion, describes the changes that a family with children undergoes after the separation of parents and defines the concept of the best interest of the child from the perspective of international conventions, Czech law and social work. The empirical part is based on a qualitative research design that combines two methodological approaches: (A) a multiple-case study (N = 10) and (B) qualitative data analysis obtained through semi-structured interviews with selected authorities in the field of study (N = 3). According to the research findings, cognitive biases lead to misperceptions about children's needs, which tend to be interpreted egocentrically by the agents of the dispute. This is the case due to a contribution of a number of factors: the dynamics of the fight; the...

Diplomová práce zkoumá pojem nejlepší zájem dítěte a možnosti jeho naplňování rodiči během emočně náročných sporů o děti. Zaměřuje se kognitivní zkreslení, která se podílí na neschopnosti bývalých partnerů dohodnout se na péči o společné děti. Využívá rešerši relevantní odborné literatury i metod empirického výzkumu. Práce má dvě části. Teoretická část definuje pojem rodiny a rozpracovává její funkce, představuje komplexní jev kognitivního zkreslení, popisuje změny, kterými rodina s dětmi prochází po rozchodu rodičů a vymezuje pojem nejlepší zájem dítěte z pohledu mezinárodních úmluv, českého práva a sociální práce. Empirická část je založená na kvalitativním výzkumném designu, který propojuje dva metodologické přístupy: (A) vícepřípadovou studii (N = 10) a (B) kvalitativní analýzu dat získaných polostrukturovanými rozhovory s vybranými autoritami v oboru, do kterého spadá zkoumaná problematika (N = 3). Dle zjištění výzkumu vedou kognitivní zkreslení k chybnému náhledu na potřeby dětí, které mají aktéři sporu tendenci vykládat egocentricky. Tento stav vzniká s přispěním řady faktorů: dynamika souboje; frustrování potřeb v základně Maslowovy pyramidy; zavádějící projev dítěte, které chce vyhovět rodiči, jenž chová otevřený negativní postoj vůči bývalému partnerovi; inter- genderová dynamika; návyky...