Následky nedůvodného vydědění při absenci povolání dědice

Abstract

Effects of an Unsubstantiated Disinheritance in the Absence of a Beneficiary Designation Abstract The thesis deals with disinheritance in Czech inheritance law. Specifically, it addresses the question whether an obligatory legatee loses his heirship in the event that the testator declares his disinheritance in due form, although the obligatory legatee has not fulfilled the statutory grounds for disinheritance. The thesis analyses the historical development of disinheritance and its current regulation. It is based on the "double-track" nature of the right to inheritance as a right ad rem and the right to the obligatory share as a right ad personam and focuses on the legal context of a negative will and its relation to an unsubstantiated disinheritance, which is usually considered as a negative will. The thesis sorts the influences of historical legal concepts of disinheritance on the current regulation and stimulates a discussion on the acceptability of adopting certain views prevalent during the previous Civil Code of 1964. The paper criticizes to some extent the current legal regulation, specifically Sec. 1650 of the Civil Code adopting the concept of an invalid disinheritance to indicate a lack of substantiation, which the author considers to be inconsistent with the concept of validity of legal acts in...

Následky nedůvodného vydědění při absenci pořízení pro případ smrti Abstrakt Diplomová práce se zabývá institutem vydědění v českém dědickém právu. Konkrétně řeší otázku, zda je nepominutelný dědic vyloučen z dědického práva v případě, že zůstavitel v náležité formě prohlásí jeho vydědění, ač nepominutelný dědic nenaplnil zákonné vyděďovací důvody. Práce analyzuje historický vývoj institutu vydědění a jeho současnou právní úpravu. Vychází z "dvojkolejnosti" dědického práva jako práva absolutního a práva na povinný díl jako práva relativního a zaměřuje se na právní souvislosti negativní závěti a její vztah k nedůvodnému prohlášení o vydědění, které bývá posuzováno jako negativní závěť. Práce třídí vlivy historických právních koncepcí na současnou právní úpravu a podněcuje diskuzi k přijatelnosti převzetí některých závěrů z dob předchozí právní úpravy občanského zákoníku z r. 1964. Práce do jisté míry kritizuje současnou právní úpravu, konkrétně ustanovení § 1650 o. z. přejímající pojem neplatnosti vydědění pro označení nedůvodnosti, což autor považuje za rozporné s koncepcí platnosti právního jednání vůbec. Autor představiv alternativní pojetí vydědění je toho názoru, že nedůvodné prohlášení o vydědění se má posoudit jako negativní závěť, která je v souladu s ustanovením § 1649 odst. 1 o. z. Práce se rovněž...