Infodemie a COVID-19: Komparativní analýza mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými

Abstract

This thesis examines the phenomenon of the infodemic in connection with the COVID-19 pandemic and the infodemic. It explores the circumstances of the infodemic emergence and its impacts on crisis communication, public perception, and trust. The thesis sets the COVID-19 pandemic as the time frame for a case study and compares the approaches of the EU and the USA in suppressing the spread of false information. Furthermore, the influence of false information on the management of the infodemic is analyzed. The first part of the thesis introduces the definition of the infodemic, its historical context, causes, the role of social and traditional media, including the consequences of low digital and health literacy. It then assesses the relationship between trust, risk perception, and the theory of securitization. The second part of the thesis compares the strategies of the EU and the USA in their efforts to manage the infodemic, considering differences in political systems and coordination. The findings show that the structured and less politicized approach of the EU was more effective in combating the infodemic than the response of the USA, which was influenced by the politicization of COVID- 19, media fragmentation, and political and societal polarization. The thesis confirms the importance of trust,...

Tato diplomová práce se zabývá fenoménem infodemie v souvislosti s pandemií COVID-19 a souběžnou infodemií. Zkoumány jsou okolnosti vzniku i dopady infodemie v souvislosti s krizovou komunikací, veřejným vnímáním a důvěrou. Práce si stanovuje období pandemie COVID-19 jako časový rámec případové studie a porovnává přístupy EU a USA k potlačení šíření falešných zpráv. Dále je analyzován vliv falešných zpráv na zvládnutí infodemie. V první části práce je představena definice infodemie, její historický kontext, příčiny vzniku, role sociálních sítí a médií, včetně důsledků nízké digitální a zdravotní gramotnosti. Poté je posuzován vztah mezi důvěrou, vnímáním rizika a teorií sekuritizace. Druhá část práce porovnává strategii EU a USA při snaze zvládnout infodemii, přičemž práce zohledňuje rozdíly v politickém uspořádání i koordinaci. Zjištění ukazují, že strukturovaný a méně politizovaný přístup EU byl v boji proti infodemii efektivnější než reakce USA, ovlivněná politizací onemocnění COVID-19, mediální fragmentací, politickou a společenskou roztříštěností. Práce potvrzuje význam důvěry, efektivní komunikace směrem k veřejnosti a mezinárodní spolupráce jako klíčových prvků při zvládnutí infodemie. Práce zahrnuje doporučení pro zvýšení odolnosti společnosti vůči případným podobným hrozbám v budoucnosti.