Social Drama, Youth and Politics in the late 1980s: Cinema in the Soviet Union and the German Democratic Republic
Sociální drama, mládež a politika na konci 80. let: kinematografie v Sovětském svazu a Německé demokratické republice
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/204794Identifikátory
SIS: 268850
Kolekce
- Kvalifikační práce [19618]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Kass, Susanne Helene
Fakulta / součást
Fakulta sociálních věd
Obor
Journalism, Media and Globalisation
Katedra / ústav / klinika
Katedra žurnalistiky
Datum obhajoby
19. 9. 2025
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědJazyk
Angličtina
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Narativní analýza, Kontextualizace, Komparativní studie, Sovětská kinematografie, Východoněmecká Kinematografie, Perestrojka, Glasnosť, Rozcházející se politické trendy, pozdně socialistická mládežnická kinematografie, sociální dramaKlíčová slova (anglicky)
Narrative Analysis, Contextualisation, Comparative Studies, Soviet Cinema, East German Cinema, Perestroika, Glasnost, Diverging Political Trends, Late Socialist Youth Cinema, Social DramaVíce než tři desetiletí po rozpadu Sovětského svazu (SSSR) a Německé demokratické republiky (NDR) zůstává oblast filmové produkce na konci 80. let relativně málo prozkoumaná. Tato magisterská práce zkoumá, jak se současné filmové příběhy na konci 80. let zabývaly problémy, se kterými se potýkala mládež, a odrážely kontext rozdílného politického vývoje v Sovětském svazu a východním Německu v tomto období. Zatímco SSSR se pod vlivem Gorbačovových reforem perestrojky a glasnosti politicky a kulturně otevřel, NDR pod vedením Ericha Honeckera tento přístup odmítla. Vybrané sovětské filmy jsou Assa (1987) režiséra Sergeje Solovjova, Malá Vera (1988) režiséra Vasilije Pichula a Intergirl (1989) režiséra Petra Todorovského. Vybrané východoněmecké filmy jsou Ready for Life (1987) režiséra Petera Kahaneho, Liane (1987) režiséra Erwina Stranky a Green Wedding (1989) režiséra Herrmanna Zschocheho. Namísto klasického přístupu k filmové analýze jsou filmy nejprve zasazeny do kontextu a považovány za soudobé svědectví, a poté porovnány. Podle Schittlyho (2002) odrážejí filmy DEFA z 80. let období, v němž museli filmaři balancovat mezi uměleckými ambicemi a politickou konformitou, a poukazují na každodenní realitu (s. 257). Narativní struktury naznačují, že stejně jako jejich sovětští kolegové se i východoněmečtí...
