Rovnoprávnost na Islandu - od společenských pnutí po uzákonění?

Abstract

Since the beginning of the 20th century, when women in Iceland gained the right to vote, the country has undergone a remarkable transformation in promoting gender equality. Following its declaration of independence in 1944, Iceland has gradually developed a political and legal framework aimed at reducing disparities between women and men. Thanks to a series of legislative measures, Iceland has consistently ranked at the top of international indices such as the Global Gender Gap Index. This bachelor's thesis explores the development of gender equality in Iceland, focusing on key legislative changes and their connection to broader social dynamics. Its main objective is to examine the social and political circumstances that enabled the adoption of specific laws, including the Act on Equal Pay (1975), the Act on Equal Status and Equal Rights (1981), the Act on Parental Leave (2000), the introduction of gender quotas (2010), and equal pay certification (2018). Drawing on legislation, academic literature, and historical sources, the thesis demonstrates that many of these changes were driven by bottom-up pressure, especially through the actions of women's and civic movements. Iceland thus stands as a model of how grassroots activism and political commitment can lead to meaningful progress in gender equality.

Od počátku 20. století, kdy islandské ženy získaly volební právo, prošla tato severská země pozoruhodným vývojem v oblasti prosazování genderové rovnosti. Po vyhlášení nezávislosti v roce 1944 se postupně proměňoval nejen politický, ale i legislativní rámec ve vztahu k vyrovnávání postavení žen a mužů ve společnosti. Díky celé řadě zákonných opatření se Island dlouhodobě řadí na přední příčky mezinárodních žebříčků, jako je Global Gender Gap Index. Tato bakalářská práce se věnuje vývoji rovnosti žen a mužů na Islandu, přičemž klade důraz na klíčové zákonné změny a jejich propojení se společenským kontextem. Hlavním cílem je zjistit, jaké sociální a politické okolnosti vedly k přijetí významných legislativních kroků, jako jsou zákon o rovných mzdách (1975), zákon o rovných příležitostech (1981), zákon o rodičovské dovolené (2000) či zavedení genderových kvót (2010) a certifikace rovného odměňování (2018). Práce vychází z analýzy legislativních dokumentů, odborné literatury a historických pramenů a ukazuje, že mnohé z těchto změn byly důsledkem tlaku občanské společnosti a ženských iniciativ. Island tak může sloužit jako modelový příklad toho, jak propojení aktivismu a politické vůle přispívá k dlouhodobému prosazování genderové rovnosti.