Mediální obraz syndromu vyhoření

Abstract

The diploma thesis examines how the current Czech media portrays the burnout syndrome along with the related factors. Firstly, it illustrates how burnout, its symptoms, causes or solutions are addressed in the academic literature. It frames the health issue using the concepts of the sociology of health and illness. Also, it relates the condition to various findings about working and sociocultural environments. Furthermore, it argues that media considerably shape societal beliefs and attitudes. In this respect, the thesis then explores how contemporary media depict the burnout syndrome along with situational and systemic factors. Based on the conducted research, it concludes that media representations of the burnout syndrome vary widely. It demonstrates that they label burnout, for example, as a mental illness, but also as a common experience of the current fast-paced society, and it describes the consequences of these portrayals. Regarding the situational and systemic factors, it then indicates that media relate burnout to work demands, characteristics of the present society, and many other factors. However, it highlights that the representations ascribe the occurrence of burnout to both the individual and societal factors. Additionally, it emphasises that although the analysed media describe...

Diplomová práce zkoumá, jak současná česká média zobrazují syndrom vyhoření spolu se souvisejícími faktory. V první řadě objasňuje, jak k vyhoření, jeho symptomům, příčinám nebo řešením přistupuje odborná literatura. Obtíže ukotvuje pomocí konceptů z oblasti sociologie zdraví a nemoci. Následně je propojuje také s poznatky o pracovním a sociokulturním prostředí. Argumentuje, že média podstatným způsobem formují společenské přesvědčení a postoje. V této návaznosti poté zkoumá, jak současná média pojednávají o syndromu vyhoření spolu s jednotlivými situačními a systémovými faktory. Na základě výzkumu přichází se zjištěním, že se média v reprezentacích syndromu vyhoření velmi rozchází. Znázorňuje, že vyhoření označují jak za duševní onemocnění, tak za běžný prožitek dnešní zrychlené společnosti, a popisuje následky těchto zobrazení. Ve vztahu k situačním a systémovým faktorům poté ukazuje, že mediální texty spojují vyhoření s pracovními požadavky, vlastnostmi dnešní doby a mnohými dalšími aspekty. Zviditelňuje ovšem, že vznik vyhoření přisuzují jak individuálním, tak společenským faktorům. Demonstruje pak, že ačkoli média popisují různé příčiny syndromu vyhoření, odpovědnost za řešení stavu přisuzují samotnému jednotlivci. Upozorňuje, že tato sdělení mohou výrazně ovlivnit společenský postoj k...