Děti a dezinformace: Jak školáci rozpoznávají fakta na internetu

Abstract

This thesis explores how lower secondary school pupils recognize disinformation online, what strategies they use to verify information, and what role is played by schools, families, and peers in this process. The aim was to find out how children perceive the truthfulness of online content, where they get their information from, and whether they navigate the media environment independently or with adult guidance. The research is based on a qualitative approach. It began with a questionnaire survey, which served to select participants for follow-up focus group interviews. These were conducted separately with boys and girls from two different schools. The data was further supplemented by interviews with teachers and parents. The findings show that children spend a significant amount of time on social media and see it as their main source of information. However, most of them rely more on their intuition or trust in familiar personalities than on any systematic fact-checking. Schools tend to address this topic only marginally, and media education is often missing from regular lessons. The thesis highlights the need to implement regular, practically oriented media education that helps children navigate the digital space more confidently. The results can serve as a foundation for educational practice,...

Diplomová práce se zabývá tím, jak žáci druhého stupně základních škol rozpoznávají dezinformace na internetu, jaké strategie k ověřování informací používají a jakou roli v tomto procesu hraje škola, rodina a vrstevníci. Cílem práce bylo zjistit, jak děti vnímají pravdivost online obsahu, odkud čerpají informace a zda se v mediálním prostředí orientují samostatně nebo s oporou dospělých. Výzkum vychází z kvalitativního přístupu. Nejprve proběhlo dotazníkové šetření, které sloužilo k výběru respondentů pro navazující focus group rozhovory. Ty byly vedeny zvlášť s dívkami a chlapci ze dvou základních škol. Doplněny byly o rozhovory s pedagogy a rodiči. Zjištění ukazují, že děti tráví na sociálních sítích mnoho času a vnímají je jako hlavní zdroj informací. Většina z nich se ale spoléhá spíš na intuici nebo důvěru ke známé osobě, než aby systematicky ověřovala pravdivost obsahu. Škola se tématu věnuje jen okrajově a mediální výchova často chybí v běžné výuce. Práce poukazuje na nutnost zavedení pravidelné a prakticky zaměřené mediální výchovy, která by dětem pomohla lépe se orientovat v digitálním prostoru. Výsledky mohou sloužit jako podklad pro vzdělávací praxi, školní strategie i další výzkum v oblasti mediální gramotnosti dětí.