Koeficient drsnosti diskontinuit JRC a subjektivita při jeho stanovení

Abstract

This bachelor thesis focuses on the Joint Roughness Coefficient (JRC), a key parameter in evaluating the shear strength of rock discontinuities and, consequently, the stability of rock masses. The thesis provides an overview of the development of the JRC concept, methods for its determination, and factors influencing its values, with special attention given to the subjectivity issues associated with the visual method proposed by Barton and Choubey (1977). A thorough review of JRC determination methods includes examples of their practical application. The practical part of the thesis involves a study in which 85 respondents evaluated the JRC on five real rock samples along marked profiles. This is the first known study to investigate the subjectivity of JRC determination directly on actual rock samples rather than on drawn profiles. The results confirmed a high degree of subjectivity in the visual method and were compared with the conclusions of similar studies, with which the findings of this thesis are in agreement. Based on the results, recommendations are proposed to improve the accuracy of JRC determination in engineering geological practice, with the modified amplitude and straight edge method being recommended as the most suitable. Finally, a direction for future research is proposed,...

Tato bakalářská práce se zabývá koeficientem drsnosti diskontinuit (Joint Roughness Coefficient, JRC), který je jedním z klíčových parametrů při hodnocení smykové pevnosti horninových diskontinuit a tím i stability horninového masivu. Práce obsahuje přehled vývoje konceptu JRC, metod jeho stanovení a faktorů ovlivňujících jeho hodnoty, se zvláštním důrazem na problematiku subjektivity při použití vizuální metody podle Bartona a Choubeyho (1977). Důkladná rešerše metod určování JRC obsahuje příklady použití těchto metod v praxi. Součástí práce je praktická studie, v níž 85 respondentů hodnotilo JRC na pěti reálných horninových vzorcích podél vyznačených profilů. Jedná se o první známou studii, která zkoumá subjektivitu určování JRC přímo na skutečných vzorcích, nikoli pouze na vykreslených profilech. Výsledky potvrdily značnou míru subjektivity vizuální metody a byly porovnány se závěry obdobných studií, se kterými jsou výsledky studie v této práci v souladu. Na základě výsledků jsou navržena doporučení pro přesnější určování JRC v inženýrskogeologické praxi, přičemž jako nejvhodnější metoda byla doporučena modifikovaná metoda amplitudy a přímé hrany. Závěrem je navržen směr dalšího výzkumu, který by se měl zaměřit na bezkontaktní metody stanovení JRC a jejich uplatnění v terénních podmínkách.