La polyphonie dans Le Rouge et le Noir : Les intrusions de l'instance auctoriale à travers le prisme de la ScaPoLine

Abstract

: This bachelor's thesis explores the phenomenon of polyphony in Le Rouge et le Noir by Stendhal, analyzed through the lens of the Scandinavian Polyphonic Linguistic Theory (ScaPoLine). The research aims to uncover how authorial intrusions are linguistically encoded within the novel, especially in the form of argumentative connectors, modal adverbs, and tense choices, and how these elements contribute to the emergence of multiple points of view. Following an overview of the main enunciative theories (Chapter 2), including those of Benveniste, Culioli, Desclés, and Ducrot, Chapter 3 introduces ScaPoLine as a modular and bottom-up framework designed to describe the encoding of multiple discursive perspectives. Central concepts such as the Discours Idéal, the Configuration (LOC, ê-ds, PDV), and the distinction between saying and showing (Chapter 3.3.2) are presented and illustrated. The textual analysis (Chapter 4) focuses primarily on the connector mais, shown to function as a polyphonic operator within the narrative structure. The study reveals how such markers encode a tension between presupposed, doxal viewpoints and subjective authorial positions. Through close reading of selected passages, it is demonstrated how polyphony serves not only to reflect a multiplicity of voices, but also to stage...

Tato bakalářská práce se věnuje fenoménu polyfonie v díle Červený a černý od Stendhala, analyzovanému prizmatem Skandinávské polyfonní lingvistické teorie (ScaPoLine). Cílem výzkumu je odhalit, jak jsou autorské intruze lingvisticky zakódovány v románu, zejména prostřednictvím argumentativních konektorů, modálních příslovcí a volby slovesných časů, a jak tyto prvky přispívají ke vzniku více úhlů pohledu. Po přehledu hlavních teorií enunciace (kapitola 2), mezi nimiž jsou teorie Benvenista, Culioliho, Desclése a Ducrota, představuje kapitola 3 teorii ScaPoLine jako modulární a bottom-up rámec, který popisuje zakódování více diskurzivních perspektiv. Jsou zde vysvětleny a ilustrovány klíčové pojmy jako Ideální diskurz, Konfigurace (LOC, ê-ds, PDV) a opozice mezi říkáním a ukazováním (kapitola 3.3.2). Textová analýza (kapitola 4) se zaměřuje především na konektor mais (ale), který je ukázán jako polyfonní operátor v narativní struktuře. Studie odhaluje, jak takové markery kódují napětí mezi předpokládanými, doxálními stanovisky a subjektivními autorskými postoji. Prostřednictvím detailního čtení vybraných pasáží je ukázáno, jak polyfonie slouží nejen k zobrazení mnohosti hlasů, ale i k inscenaci ironického odstupu a implicitního hodnotícího komentáře. Tento přístup nakonec osvětluje jemné narativní...