Attention and emotional information processing in depressive symptomatology and suicidal ideation

Abstract

This thesis focuses on the investigation of cognitive processes related to attention and emotional information processing in the context of depressive symptomatology and suicidal ideation. The aim of this pilot study was to determine whether objective methods, specifically the Emotional Stroop Task and eye-tracking can detect subtle cognitive biases that may serve as indicators of psychopathology. The research sample consisted of 77 healthy young adults. Participants completed two experimental tasks: an Emotional Stroop Task measuring reaction times and accuracy for emotionally valenced words, and an eye-tracking task assessing visual attention to positive, negative, and suicide-related stimuli. The results did not reveal statistically significant associations between cognitive indicators and levels of depressive symptoms or suicidality. However, certain trends were observed, particularly in visual attention. The Emotional Stroop task appeared to be less sensitive in a non-clinical population. The study also highlights methodological limitations. The thesis concludes by recommending the use of eye-tracking in future research involving clinical populations, where cognitive biases may be more pronounced. Key words: suicidality, depressive symptomatology, attention, eye-tracking, Emotional Stroop task

Tato diplomová práce se zaměřuje na zkoumání kognitivních procesů souvisejících s pozorností a zpracováním emočně laděných informací v kontextu depresivní symptomatologie a suicidálních ideací. Cílem této pilotní studie bylo zjistit, zda objektivní metody, konkrétně emoční Stroopovův test a obrázkový test využívající sledování očních pohybů, mohou odhalit jemné kognitivní zkreslení, které může sloužit jako indikátor psychopatologie. Výzkumný vzorek tvořilo 77 zdravých mladých dospělých. Participanti absolvovali dva experimentální úkoly: emoční Stroopův test, který měřil reakční časy a přesnost u slov s emoční valencí, a úlohu sledování očí, která hodnotila vizuální pozornost na pozitivní, negativní a sebevražedné podněty. Výsledky neodhalily statisticky významné souvislosti mezi kognitivními ukazateli a úrovní depresivních symptomů nebo suicidality. Byly však pozorovány určité trendy, zejména v oblasti vizuální pozornosti. Emoční Stroopův test se zdála být méně citlivý u neklinické populace. Studie rovněž upozorňuje na metodologická omezení. V závěru práce je doporučeno využití sledování očních pohybů v budoucím výzkumu zahrnujícím klinickou populaci, kde mohou být kognitivní zkreslení výraznější. Klíčová slova: suicidalita, depresivní symptomatologie, pozornost, eye-tracking, emoční Stroopův test