Cesta ke vzniku Společnosti národů mezi lety 1899 a 1919

Abstract

This bachelor's thesis analyzes the development of the idea of a supranational peace organization as it gradually took shape from 1899 to 1919, i.e., from the First Hague Conference to the adoption of the Covenant of the League of Nations. It examines the concepts of key figures and broader social movements, as well as the various geopolitical and domestic political pressures exerted by individual nations on the final form of the League of Nations agreement. The first part of the thesis examines the period from 1899 to 1914, and analyzes the emergence and early forms of peace concepts and multilateral treaties that emerged in connection with the First and Second Hague Conferences. The second part examines the period between 1914 and the end of 1918, with an emphasis on the activities of various movements advocating the establishment of the League of Nations, as well as specific national conceptions of the final form of the organization. The third part examines the period between early 1919 and 28 April 1919, the date of agreement on the final form of the Covenant. In this section, the different approaches, proposals, and national interests that more or less influenced the final form of the Covenant are analyzed. Key words League of Nations, First Hague Peace Conference, Second Hague Peace...

Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat genezi myšlenky nadnárodní mírové organizace, jak se postupně formovala v letech 1899 až 1919, tj. v období mezi první Haagskou konferencí a přijetím Paktu o Společnosti národů. Bude analyzovat představy a ideje jednotlivých klíčových osobností i širších společenských hnutí, stejně jako rozličné geopolitické a vnitropolitické tlaky jednotlivých národů zaměřené ke snahám ovlivnit výslednou podobu dohody o Společnosti národů. Úvodní část práce bude věnována období mezi lety 1899 až 1914 a jejím těžištěm je rozbor vzniku a počátečních podob mírových koncepcí a multilaterálních smluv, jež se objevily ve spojitosti s první a druhou Haagskou konferencí. Část druhá se pak zabývá časovou periodou mezi rokem 1914 a koncem roku 1918 a je v ní kladen důraz na činnosti jednotlivých hnutí za vznik Společnosti národů a také na specifické národní představy o finální podobě této organizace. Jsou zde analyzovány ideje předních představitelů i koncepce jednotlivých zájmových aktérů, kteří za budoucí mírové uspořádání lobbovali, a to především s důrazem na anglofonní prostředí, resp. francouzské představitele. Třetí část se zaměřuje na období mezi počátkem roku 1919 a 28. dubnem 1919, dnem dohody o Společnosti národů, a prioritně se věnuje činnosti Komise pro vznik...