Political Attitudes, Crisis and Trust in the European Central Bank: An Empirical Analysis

Abstract

This thesis investigates public trust in the European Central Bank (ECB) across EU member states from 2005 to 2023. Using stepwise probit regression, weighted models, and latent class analysis (LCA), the study identifies key regional, socio-demographic, and political drivers of trust. Results indicate that periods of economic crisis (2009-2015, 2016-2023) are significantly associated with lower trust in the ECB. Meanwhile, non-Eurozone countries demonstrate higher levels of trust than Eurozone nations, largely due to particularly low trust in several crisis-affected Eurozone countries such as France, Spain, and Greece. Socio-demographic factors such as higher education, white-collar or self-employed status, relationship stability, and life satisfaction consistently correlate with higher trust. The effect of European institutional awareness depends on respondents' socio-demographic profiles, though overall it tends to be positive. Political ideology shows inconsistent effects, while symbolic EU associations promote trust, a generally favorable image of the EU correlates with lower trust in the ECB. However, LCA reveals that trust is shaped not only by EU attitudes but also by deeper psychological mechanisms resembling reflective versus instinctive decision-making (Angino & Secola, 2022). This approach is...

Tato diplomová práce zkoumá důvěru veřejnosti v Evropskou centrální banku (ECB) v členských státech EU v období 2005-2023. Pomocí postupné probitové regresní analýzy, modelů se specifickými váhami a latentní analýzy tříd (LCA) identifikuje hlavní regionální, socio-demografické a politické faktory ovlivňující důvěru. Výsledky ukazují, že období ekonomických krizí (2009-2015, 2016-2023) jsou významně spojena s nižší důvěrou v ECB. Naopak země mimo eurozónu vykazují vyšší míru důvěry než země eurozóny, což je do značné míry způsobeno zvláště nízkou důvěrou v některých krizí zasažených zemích eurozóny, jako jsou Francie, Španělsko a Řecko. Socio-demografické faktory, jako je vyšší vzdělání, zaměstnání v kvalifikovaných profesích nebo samostatná výdělečná činnost, stabilní partnerské vztahy a spokojenost se životem, jsou konzistentně spojeny s vyšší důvěrou. Vliv informovanosti o evropských institucích závisí na socio-demografickém profilu respondentů, ale celkově má tendenci být pozitivní. Politická ideologie vykazuje nekonzistentní vliv: zatímco symbolické asociace s EU důvěru podporují, obecně příznivý obraz EU je paradoxně spojen s nižší důvěrou v ECB. Latentní analýza tříd však ukazuje, že důvěra není formována pouze postojem k EU, ale také hlubšími psychologickými mechanismy, které připomínají reflexivní...