Národnostní identifikace mladých lidí žijících v pohraničních oblastech s Polskem

Abstract

This thesis focuses on how young people living in the borderland perceive their national identity and the role language plays in this process. The research targets individuals aged 18 to 25 who grew up on the Czech side of the Cieszyn Silesia region and have a family connection to the Polish minority. This life stage is characterized by an intense search for identity and belonging, making it a suitable moment for examining identity strategies. The thesis adopts a constructivist approach to identity and applies qualitative methodology. Specifically, ten semi-structured interviews were conducted and subsequently analysed using thematic analysis. The findings show that language, in addition to its communicative function, also plays a key role in symbolic boundary-making and cultural affiliation. The participants frequently move between the Czech language, Polish, and the local dialect, with their language choices shaped by social context and a sense of belonging. Identity emerges as fluid, ambivalent, and influenced by family background as well as institutions, particularly schools and cultural organizations. The thesis offers insight into how individuals negotiate their place within a setting where linguistic and national boundaries often overlap, blur, and are challenged.

Tato diplomová práce se zaměřuje na způsoby, jakými mladí lidé žijící v pohraničí vnímají svou národní identitu a jakou roli v tomto procesu sehrává jazyk. Výzkum se soustředí na mladé lidi ve věku od 18 do 25 let, kteří vyrůstali na české straně Těšínského Slezska a skrz rodinu mají vazbu na polskou menšinu. V této fázi života dochází k intenzivnímu utváření vztahu k sobě, společnosti i prostředí, což z ní činí vhodný moment pro zkoumání identitních strategií. Práce vychází z konstruktivistického přístupu k identitě a využívá kvalitativní metodologii. Konkrétně bylo provedeno deset polostrukturovaných rozhovorů, dále analyzovaných pomocí tematické analýzy. Výsledky ukazují, že jazyk zde plní vedle komunikační funkce také významnou roli při symbolickém vymezování a kulturní příslušnosti. Mladí lidé se často pohybují mezi českým jazykem, polským jazykem a lokálním nářečím, přičemž jejich jazyková volba souvisí s konkrétním kontextem i pocitem sounáležitosti. Identita se ukazuje jako proměnlivá, ambivalentní a ovlivňovaná jak rodinným zázemím, tak i institucemi, především školami a kulturními spolky. Práce tak přináší vhled do toho, jak si jednotlivci vyjednávají své místo v prostředí, kde se jazykové a národní hranice často překrývají, stírají i zpochybňují.