Živé náměstí pro všechny: případová studie náměstí královského města Kadaň

Abstract

The research site of this thesis is Peace Square (Mírové náměstí) in the royal town of Kadaň. As the central space of the Kadaň Urban Heritage Reservation, the square has long suffered from a low level of activity and often appears deserted. The aim of the thesis is to identify the causes of its limited use in everyday life through a case study approach that combines four data collection techniques: observation, interviews, text analysis, and analysis of the physical site. The research is conducted qualitatively, using an idiographic approach and inductive reasoning. It does not focus solely on the spatial and physical aspects of the square but examines the issue in a broader context of strategic planning. It takes into account the role of municipal leadership, experts, and local residents. The analysis shows that although the square may initially appear "dead," it is gradually being revived. The presence of people in the square is supported by art installations, favorable weather, and the availability of unique services or products not typically found in shopping centers, which have absorbed much of the square's original activity. The thesis also identifies barriers to more regular use of the square and offers specific recommendations for its revitalization. The findings may serve as a basis for...

Výzkumným terénem této diplomové práce je Mírové náměstí v královském městě Kadaň. Jako centrální prostor Městské památkové rezervace Kadaň dlouhodobě trpí nízkou mírou aktivity a často působí opuštěným dojmem. Cílem práce je identifikovat příčiny nízké využitelnosti náměstí v každodenním režimu prostřednictvím metody případové studie, která využívá kombinaci čtyř technik sběru dat: pozorování, rozhovory, analýzu textů a analýzu samotného terénu. Výzkum je veden kvalitativně s idiografickým přístupem a využívá induktivní usuzování. Neomezuje se pouze na prostorové a fyzické aspekty náměstí, ale nahlíží na problematiku komplexně, v širším kontextu strategického plánování. Zohledňuje přitom roli městského vedení, odborníků i samotných obyvatel. Z analýzy vyplývá, že ačkoliv může náměstí na první pohled působit jako "mrtvé", dochází k jeho pozvolnému oživování. Pobyt lidí na náměstí podporují umělecké instalace, příznivé počasí a nabídka jedinečných služeb či produktů, které nejsou běžně dostupné v maloobchodních centrech, kam se původní aktivita obyvatel z náměstí přesunula. Práce zároveň identifikuje bariéry bránící jeho pravidelnějšímu využívání a nabízí konkrétní doporučení pro jeho oživení. Výsledky mohou sloužit jako podklad pro plánování udržitelného rozvoje veřejných prostorů a podporu...