Sakulinizace a jejich role v evoluci

Abstract

During evolution, organisms may evolve both towards greater complexity or simplicity. Some simplifications reach extreme levels. Such simplifications are illustrated by a phenomenon known as sacculinization, named after the Rhizocephalan parasite of the genus Sacculina, which in adulthood morphologically does not resemble a crustacean morphologically and instead forms a reticular structure similar to mycelium. At a basic level, sacculization is an adaptation to a parasitic lifestyle. At the same time, however, it represents a possible mechanism by which organisms avoid "macroevolutionary freezing" and gain new plastic potential for further evolutionary diversification. Sacculization can disrupt the long-term evolutionary stability of individual clades. The aim of this work is to examine this evolutionary phenomenon using three model groups: rhizocephalians, parasitic cnidarians from the subphylum Myxozoa, and transmissible cancers in various animals. The focus is on morphological, physiological, and genomic changes associated with the transition to a parasitic lifestyle, taking into account their developmental and evolutionary significance. The conclusion of the thesissummarizes the current knowledge and discusses whether sacculinization brings only simplification or, on the contrary, is a complex...

V průběhu evoluce dochází ke zvyšování komplexity organismů i k jejich zjednodušování. Některá zjednodušení dosahují extrémní úrovně. Taková zjednodušení ilustruje fenomén známý jako sakulinizace pojmenovaný po kořenohlavci (Rhizocephala) rodu Sacculina, který v dospělosti morfologicky nepřipomíná korýše, ale vytváří retikulární strukturu podobnou podhoubí. Na základní úrovni je sakulinizace adaptací k parazitickému způsobu života. Zároveň ale představuje možný mechanismus, kterým se organismy vyhýbají "makroevolučnímu zamrzání" a získávají nový plastický potenciál pro další evoluční diverzifikaci. Sakulinizace může narušit dlouhodobou evoluční stabilitu jednotlivých kladů. Cílem této práce je zpracování tohoto evolučního jevu na příkladu tří modelových skupin: kořenohlavců, parazitických žahavců z podkmene Myxozoa a přenosných druhů rakovin u různých živočichů. V centru pozornosti stojí morfologické, fyziologické a genomové změny spojené s přechodem k parazitickému způsobu života, a to s přihlédnutím k jejich vývojovému a evolučnímu významu. Závěrem práce jsou shrnuty dosavadní poznatky a diskutována otázka, zda sakulinizace přináší pouze zjednodušení, nebo se naopak jedná o komplexní přestavbu, která může být klíčová pro vznik nových evolučních linií. Klíčová slova: sakulinizace, biologická...