Mezi hodnotami a pragmatismem: Diskurz EU o vybraných energetických partnerech po roce 2022
Between Values and Pragmatism: EU Discourse on Selected Energy Partners after 2022
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/204275Identifikátory
SIS: 259927
Kolekce
- Kvalifikační práce [19750]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Tudjarovska Gjorgjievska, Emilija
Fakulta / součást
Fakulta sociálních věd
Obor
Teritoriální studia se specializací Evropská studia
Katedra / ústav / klinika
Katedra evropských studií
Datum obhajoby
15. 9. 2025
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Evropská unie, energetika, energetická bezpečnost, energetická spolupráce, energetická závislost, energetičtí dodavatelé, sekuritizaceKlíčová slova (anglicky)
European Union, energy, energy security, energy cooperation, energy dependence, energy suppliers, securitisationTato diplomová práce se zabývá tím, jak Evropská unie po roce 2022 rámuje energetická partnerství s pěti klíčovými dodavateli fosilních paliv (Ruskem, Norskem, USA, Alžírskem a Katarem), a jakou roli v tomto diskurzu hraje politický režim těchto zemí. Cílem je zjistit, zda jazyk EU vykazuje znaky konzistentní bezpečnostní logiky, nebo zda je pragmaticky selektivní. Teoretickým rámcem výzkumu je kritická teorie sekuritizace, podle níž jazyk bezpečnosti nepředstavuje objektivní reakci na hrozbu, ale strategickou konstrukci podléhající kontextu a politickým zájmům. Na základě kritické diskurzivní analýzy oficiálních výstupů Evropské komise z let 2022 až 2025 práce ukazuje, že jazyk EU je výrazně selektivní. Sekuritizace se v unijním diskurzu vyskytuje výhradně v případě Ruska, které je konzistentně rámováno jako hrozba, a ukončení spolupráce s ním je prezentováno jako bezpečnostní a politická nutnost. Naproti tomu spolupráce s Norskem a USA je vykreslována jako přirozená a založená na sdílených hodnotách. Energetické partnerství s Alžírskem a Katarem není navzdory autoritářskému režimu problematizováno, natož označováno za bezpečnostní riziko. Politický charakter partnera se tak v diskurzu EU neodráží konzistentně. Energetická politika zde slouží jako případová studie širší strategické pragmatičnosti...
This thesis examines how the European Union frames energy partnerships with five key fossil fuel suppliers (Russia, Norway, the US, Algeria and Qatar) after 2022, and what role the regime type of these countries plays in this discourse. The aim is to determine whether the EU's language exhibits signs of a consistent security logic or whether it is pragmatically selective. The theoretical framework of the research is the critical theory of securitisation, which argues that the language of security does not represent an objective response to a threat, but a strategic construction shaped by context and political interests. Based on a critical discursive analysis of the European Commission's official outputs from 2022 to 2025, this thesis shows that the EU's language is highly selective. Securitization in EU discourse occurs exclusively in the case of Russia, which is consistently framed as a threat, and the end of cooperation with it is presented as a security and political necessity. By contrast, cooperation with Norway and the United States is portrayed as natural and based on shared values. The energy partnership with Algeria and Qatar is not problematised, let alone described as a security risk, despite the authoritarian regime. The political nature of a partner is thus not reflected in the EU's...
Citace dokumentu
Metadata
Zobrazit celý záznamSouvisející záznamy
Zobrazují se záznamy příbuzné na základě názvu, autora a předmětu.
-
Společná energetická politika EU: perspektivy a limity spolupráce
Výsledek obhajoby: OBHÁJENOKupka, Jiří (Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2012)Datum obhajoby: 17. 9. 2012Společná energetická politika EU: Perspektivy a limity spolupráce ABSTRAKT (Jiří Kupka) Cílem práce je zhodnotit perspektivy a limity spolupráce v oblasti energetické politiky EU a to primárně z pohledu členských států. ... -
Diskuse sociálně-geografických aspektů obnovitelných zdrojů energie v Česku
Výsledek obhajoby: OBHÁJENOGörcs, Jan (Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, 2017)Datum obhajoby: 7. 6. 20174 Diskuse sociálně-geografických aspektů obnovitelných zdrojů energie v Česku Abstrakt Moderní společnost je v každém ohledu života a ekonomiky zcela závislá na dodávkách elektřiny. Úkolem každé rozvinuté země je proto ... -
Zhodnocení možností využití obnovitelných zdrojů energie ve vybraných objektech ČHMÚ
Výsledek obhajoby: NEOBHÁJENOKudela, Tomáš (Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, 2014)Datum obhajoby: 16. 6. 2014Tato bakalářská práce je zaměřená na možnosti využití obnovitelných zdrojů energie v praxi, konkrétně v objektech Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jako jsou například profesionální meteorologické stanice nebo ...
