Mezi normami a zájmy: Komparativní analýza přístupů České republiky a Švédska k lidskoprávním normám v zahraniční politice EU

Abstract

This master's thesis addresses the issue of differences in the interpretation and application of shared norms among states that derive from a common value framework. Specifically, it analyses the approaches of the Czech Republic and Sweden to the human rights norm within the context of the European Union's foreign policy toward Israel. The aim is to understand manifestations of normative divergence between two EU member states and to identify the responses such divergence elicits. The data sources include parliamentary debates from he selected countries and an interview with a Czech diplomat. The findings indicate that Sweden positions itself against the Czech interpretation of the human rights norm through verbal condemnation and indirect reproach, whereas the Czech Republic does not respond to Sweden's stance. However, elements of saving face diplomacy as well as mild forms of both reproach and appreciation appear in the Czech diplomatic discourse. The results suggest that differences in responses are related to the value foundations of foreign policy, domestic political contexts, and differing conceptions of the human rights norm. This thesis contributes to the study of normative divergence by illustrating how states within a shared value framework mutually evaluate and respond to alternative...

Tato diplomová práce se zabývá problematikou rozdílů v interpretaci a aplikaci sdílených norem mezi státy, které vycházejí ze společného hodnotového rámce. Konkrétně analyzuje přístup České republiky a Švédska k normě lidských práv v kontextu zahraniční politiky Evropské unie vůči Izraeli. Cílem je porozumět projevům normativního nesouladu mezi dvěma členskými státy EU a identifikovat reakce, které tento nesoulad vyvolává. Jako zdroje dat byly využity parlamentní debaty vybraných států a rozhovor s českou diplomatkou. Výsledky ukazují, že Švédsko se vůči české interpretaci lidskoprávní normy vymezuje prostřednictvím verbálního odsouzení a nepřímého zostuzení, zatímco Česká republika na švédský postoj nereaguje. V českém diplomatickém diskurzu se však objevují prvky diplomacie zachování tváře a mírné formy zostuzení i ocenění. Zjištění naznačují, že rozdíly v reakcích souvisejí s hodnotovým ukotvením zahraniční politiky, domácím politickým kontextem a odlišným pojetím lidskoprávní normy. Práce tak přispívá k výzkumu normativního nesouladu tím, že ilustruje, jak státy v rámci stejného hodnotového rámce vzájemně hodnotí a reagují na odlišné interpretace sdílených norem v oblasti lidských práv.