De-Colonial Approaches in Kazakhstan's GULAG Museums

Abstract

V Kazachstánu se necházelo mnoho táborů systému GULAG a region se stal cílem deportací mnoha sovětských občanů. Tato historie zaujímá formativní roli v národní identitě a kolektivní paměti země. Výzkum v této práci kombinuje disciplíny paměťových studií, muzeologie a postsovětských dekoloniálních studií a zkoumá obsah dvou kazašských muzeí věnovaných této kapitole historie - ALŽIRu a KarLagu, především, jak mohou sloužit jako nástroje dekoloniálního procesu. Prostřednictvím vizuální analýzy struktury muzejních objektů a obsahu expozic tato práce zjišťuje, do jaké miry je narativ v obou muzeích představuje kazašskž historický narativ v postsovětském období. Kromě toho tato práce zkoumá využití muzejních objektů z hlediska jejich fotografovaných návštěvníků. Zvláštní pozornost je věnována návštěvám politiků a využití muzejního komplexu jako politické scény. Ačkoli muzea vykazují pozitivní a často dekoloniální prezentaci kazašské a kazachstánské identity, jejich potenciál jako dekoloniálního nástroje je omezený, pokud jsou využívána autoritářskými politickými vůdci.