Prosazování zájmů v legislativním procesu ČR: Perspektiva zákonodárců

Abstract

This thesis examines how Members of the Parliament of the Czech Republic perceive and experience the influence of interest groups within the legislative process. The analytical framework is grounded in the theory of legislative subsidy (Hall & Deardorff, 2006) and the theory of source credibility (McCroskey & Teven, 1999), enriched by complementary perspectives on power asymmetries, institutional gatekeeping, strategic behavior, and ideological alignment. The empirical research is based on thematic analysis of sixteen semi-structured interviews with members of the Chamber of Deputies. The findings indicate that lobbying is predominantly perceived by legislators as a legitimate form of expert assistance, which helps mitigate cognitive and resource constraints inherent in parliamentary work. The acceptance of input is primarily determined by the perceived credibility of the actor, understood along three dimensions: expertise, trustworthiness, and goodwill. Additional factors include the timing and format of information, long-term relational continuity, and broader institutional and resource-related conditions. The study contributes to the contextual refinement of legislative subsidy theory for Central and Eastern European settings and introduces an integrated model - Subsidy × Credibility × Strategy...

Diplomová práce analyzuje percepci a zkušenosti zákonodárců Parlamentu České republiky s působením zájmových skupin v legislativním procesu. Výzkum vychází z teoretického rámce teorie legislativní subvence (Hall & Deardorff, 2006) a teorie kredibility zdroje (McCroskey & Teven, 1999), které jsou doplněny o koncepty mocenských nerovnovah, institucionálních filtrů, strategických voleb a ideologické kompatibility. Empirická část je založena na tematické analýze šestnácti polostrukturovaných rozhovorů s poslanci Poslanecké sněmovny. Výsledky ukazují, že lobbing je zákonodárci primárně vnímán jako legitimní forma expertní podpory, jejímž prostřednictvím mohou kompenzovat kapacitní a odborná omezení parlamentního provozu. Klíčovým prediktorem přijetí podnětu je vnímaná kredibilita aktéra, operacionalizovaná ve třech dimenzích - odbornosti, transparentnosti a dobré vůli. Dále se projevuje význam včasného načasování, schopnosti nabídnout stručné a řešení orientované podklady, dlouhodobého vztahového rámce a institucionálních i mocenských kontextů. Práce přispívá k rozšíření aplikačního rámce teorie legislativní subvence pro středoevropský prostor a nabízí syntetizující model Subvence × Kredibilita × Strategie × Kontext, jenž může sloužit jako nástroj pro další výzkum vztahů mezi zákonodárci a zájmovými aktéry.