Porovnání senzorických procesů při detekci predátora u obojživelníků v larválním stadiu a v období po metamorfóze

Abstract

The sensory modalities of amphibians undergo significant changes during ontogeny, fundamentally affecting their ability to detect predators across developmental stages and environments. This bachelor thesis summarizes and compares current knowledge on the sensory mechanisms of predator detection in amphibians, with a focus on differences between larval and postmetamorphic stages and the transition from aquatic to terrestrial habitats. Particular emphasis is placed on olfactory perception, which is especially important for larvae in aquatic environments due to their ability to detect kairomones and alarm signals. The thesis focuses on the morphology of the olfactory system across amphibian orders and traces its transformation during metamorphosis. It also addresses the functional significance of olfactory and other sensory modalities (visual, auditory, and mechanosensory) across life stages, as well as different antipredatory strategies, including behavioral and physiological adaptations. Special attention is given to experimental methods, particularly in the field of chemical detection, and to the impact of anthropogenic stressors that can impair chemosensory perception. Understanding the sensory ecology of amphibians contributes not only to a deeper knowledge of their biology but also to the...

Smyslové modality obojživelníků se během ontogeneze výrazně proměňují, což zásadním způsobem ovlivňuje jejich schopnost detekovat predátory v různých vývojových stádiích i typech prostředí. Tato bakalářská práce shrnuje a porovnává dosavadní poznatky o senzorických mechanismech detekce predátorů u obojživelníků, se zaměřením na rozdíly mezi larválním a postmetamorfním stádiem a na přechod z akvatického do terestrického prostředím. Hlavní důraz je kladen na čichovou percepci, která je zvláště významná u larev ve vodním prostředí díky schopnosti detekovat kairomony a poplašné signály. Práce se zaměřuje na morfologii čichového systému napříč řády obojživelníků a sleduje jeho přestavbu během metamorfózy. Dále se věnuje funkčnímu významu čichových i dalších smyslových vstupů (vizuálních, sluchových a mechanosenzorických) v různých životních fázích a rozdílným strategiím antipredačního chování, včetně behaviorálních a fyziologických změn. Zvláštní pozornost je věnována metodikám testování, zejména v oblasti chemické detekce a vlivům antropogenních stresorů, které mohou chemosenzorické vnímání negativně narušovat. Porozumění senzorickému vnímání u obojživelníků přispívá nejen k poznání jejich ekologie, ale i k účinnějším přístupům v ochraně ohrožených druhů. Závěrečná část diskutuje ekologickou relevanci...