Cizosprašnost napříč biotopy

Abstract

Cross-pollination (allogamy) represents an evolutionarily original and genetically advantageous reproductive system which, in many aspects, depends on its surrounding envinronment. Due to evolutionary and ecological pressures, the transition to self-pollination (autogamy) in some plant species happens, where reproduction is ensured by a single individual. Based on literature review I gathered and analyzed information about reproductive systems variability across different habitats and factors influencing the maintenance of cross- pollination or the transition to self-pollination under specific conditions.The results show that although in harsh envinroments and fragmented landscapes plants often favor autogamy as a strategy of so-called "reproductive assurance", many species still strive to maintain mechanisms and systems, such as dioecy, self-incompatibility, heterostyly or dichogamy, that promote cross-pollination. The choice of a reproductive system by a plant is likely influenced by latitude and temperature, as well as living form, non-random distribution of taxa within habitats, historical context and pollinator availability. In some cases, the breakdown of specific mechanism, self-incompatibility, followed by self-pollination can occur. This raises the question to what extent strict allogamy...

Cizosprašnost (alogamie) představuje evolučně původní a geneticky výhodný reprodukční systém, který je v mnoha aspektech závislý na svém okolí. V důsledku evolučních a ekologických tlaků proto dochází u některých druhů rostlin k přechodu na samosprašnost (autogamii), během níž zajišťuje reprodukci pouze jeden jedinec. Na základě literární rešerše jsem shromáždila informace o variabilitě reprodukčních systémů napříč různými biotopy a analyzovala faktory, které by mohly ovlivňovat zachování cizosprašnosti či tranzici na samosprašnost v konkrétních podmínkách. Z výsledků vyplývá, že přestože v nehostinných podmínkách a fragmentované krajině rostliny často favorizují autogamii jako strategii tzv. "reprodukční jistoty", mnoho druhů si i přesto snaží udržet mechanismy a systémy, jako jsou dvoudomost, autoinkompatibilita, heterostylie nebo dichogamie, podporující cizosprašnost. Výběr reprodukčního systému rostlinou je pravděpodobně podmíněn zeměpisnou šířkou a teplotou, ale také životní formou, nerovnoměrným rozšířením taxonomických skupin, historickým kontextem a dostupností opylovačů. V některých případech může dojít k prolomení konkrétně autoinkompatibilního systému následovaného samosprášením. Vyvstává tedy otázka, do jaké míry se striktní alogamie v přirozených podmínkách uplatňuje. Klíčová slova:...