Středoevropští hlodavci (Rattus, Clethrionomys, Apodemus, Mus) jako možní rezervoároví hostitelé leishmanií.

Abstract

Leishmaniasis is a predominantly zoonotic disease caused by protozoa of the genus Leishmania (Kinetoplastida, Trypanosomatidae), transmitted by blood-sucking sandflies (Diptera, Phlebotominae). Some Leishmania species (L. infantum, L. tropica) are also found in Europe. However, in recent decades, other species have been newly introduced into Europe, including those that cause cutaneous leishmaniasis - L. major and L. martiniquensis, which has even appeared in Central Europe. In this study, we focused on common European rodents (Mus musculus, Rattus rattus, and Clethrionomys glareolus), testing their potential role as reservoir hosts for these Leishmania species. We verified their susceptibility to parasites through long- term experimental infections (lasting 25 weeks) and tested their infectiousness to vectors through xenodiagnosis (at five-week intervals). In addition, molecular analysis of captured rodents was performed at two Czech localities where L. martiniquesnsis infections had been previously diagnosed in horses. In M. musculus, L. major infection was symptomatic and differences in the infection dynamics were observed between the two strains tested (Nih173 and Lipa100), with the Lipa100 strain showing a more gradual development. Signs of lesion healing were observed in both strains. The...

Leishmanióza je převážně zoonotické onemocnění způsobené prvokem rodu Leishmania (Kinetoplastida, Trypanosomatidae), přenášené krevsajícími samicemi flebotomů (Diptera, Phlebotominae). Některé druhy Leishmania (L. infantum, L. tropica) se vyskytují i v Evropě. V posledních desetiletích se však v Evropě nově objevily další druhy, včetně těch, které způsobují kožní leishmaniózu - L. major a L. martiniquensis, která se dokonce objevila ve střední Evropě. V této práci jsme se zaměřili na běžné evropské hlodavce (Mus musculus, Rattus rattus a Clethrionomys glareolus), u kterých jsme testovali jejich možnou roli jako rezervoárových hostitelů těchto druhů leishmanií. Jejich vnímavost vůči parazitům jsme ověřovali dlouhodobými experimentálními infekcemi (trvajícími 25 týdnů), infektivitu pro přenašeče jsme testovali xenodiagnostikou (v pětitýdenních intervalech). Zároveň byla provedena molekulární analýza odchycených hlodavců na dvou lokalitách v Česku, kde byly dříve u koní diagnostikovány nákazy L. martiniquesnsis. U M. musculus byla infekce L. major symptomatická, přičemž mezi dvěma testovanými kmeny (Nih173 a Lipa100) byly pozorovány rozdíly v dynamice průběhu - kmen Lipa100 vykazoval pozvolnější vývoj. U obou kmenů byly zaznamenány známky hojení. Infekce přetrvávala v inokulovaném uchu, ale rozšířila...