Rozdíly v pozornosti věnované starým a moderním hrozbám: eye-trackingová studie

Abstract

The fear module involves cognitive, physiological, and behavioral adaptations that help humans react to threats like predators, hostile individuals, or specific stimuli like snakes or the dark. These threats trigger a deeply embedded response, which includes a (partly) unconscious shift in attention toward threatening stimuli. This study aimed to test if other emotions, especially disgust, can evoke similar responses, and how they compare to reactions to modern threats. Attention was measured using eye-tracking, and reaction time was assessed through button presses. Respondents searched for one of 10 symbols in an image background that could provoke disgust, thus potentially distracting them. The images included ancient threat categories (animals and spoiled food) and modern threat categories (airborne diseases and toxic pollution), with leaves serving as control stimuli. Afterward, participants rated the disgust each image evoked on a Likert scale (1-7), and decision time was measured. Results showed significant effects of distractor category on reaction time. Airborne disease, animal, and toxic pollution images caused greater distractions than leaves, while spoiled food had no significant effect. Decision times were also significantly influenced by category, with the fastest ratings for leaves,...

Modul strachu zahrnuje kognitivní, fyziologické a behaviorální adaptace, které lidem pomáhají reagovat na hrozby, jako jsou predátoři, nepřátelští jedinci nebo specifické podněty, jako jsou hadi nebo tma. Tyto hrozby vyvolávají hluboce zakořeněnou reakci, která zahrnuje (částečně) nevědomý přesun pozornosti směrem k ohrožujícím podnětům. Cílem této studie bylo ověřit, zda i jiné emoce, zejména znechucení, mohou vyvolat podobné reakce a jak se srovnávají s reakcemi na moderní hrozby. Pozornost byla měřena pomocí eye-trackingu a reakční doba byla hodnocena pomocí stisků reakčního tlačítka. Respondenti hledali na pozadí obrázku jeden z 10 symbolů, které by mohly vyvolat znechucení, a tím je potenciálně rozptýlit. Obrázky zahrnovaly kategorie starých hrozeb (zvířata a zkažené potraviny) a kategorie moderních hrozeb (nemoci přenášené vzduchem a toxické znečištění), přičemž jako kontrolní podněty sloužily listy. Poté účastníci hodnotili na Likertově stupnici (1-7) znechucení, které každý obrázek vyvolal, a měřila se doba rozhodování. Výsledky ukázaly významný vliv kategorie distraktoru na reakční dobu. Obrázky nemocí přenášených vzduchem, zvířat a toxického znečištění způsobovaly větší rozptýlení než listy, zatímco zkažené potraviny neměly žádný významný vliv. Rozhodovací časy byly rovněž významně...