Kryptická diverzita a ekologické rozdíly v rámci druhových komplexů u vybraných skupin sladkovodního makrozoobentosu

Abstract

Cryptic species are organisms that were originally classified as a single species, but they are actually reproductively and evolutionarily separate entities. Reliable detection of these species has become possible with the advance of molecular methods, particularly DNA based identification. Cryptic diversity has been documented across numerous taxonomic groups and represents a significant challenge, especially for environmental conservation and ecological assessment, because cryptic species may differ in their ecology or sensitivity to stressors. This thesis provides an overview of cryptic diversity in three important groups of freshwater macrozoobenthos in the Palearctic region - mayflies, stoneflies and caddisflies, which are key bioindicators of stream ecological status. The thesis summarizes current knowledge from studies which are focusing primarily on widely distributed species and species complexes and discussing their methodological limitations, particularly interpretation of mitochondrial divergence without the support of additional data. The thesis emphasizes the importance of an integrative taxonomic approach (combining genetics with morphological and ecological data). Majority of literature focus mainly on genetic analysis, sometimes supported by morphological comparisons, while...

Kryptické druhy jsou organismy, které byly původně mylně klasifikovány za jediný druh, ačkoliv ve skutečnosti představují reprodukčně a evolučně oddělené entity. Jejich spolehlivé odhalování umožnily až molekulární metody, především analýzy DNA. Kryptická diverzita byla popsána napříč mnoha taxonomickými skupinami organismů a představuje zásadní výzvu obzvláště pro ochranu přírody a ekologické hodnocení, protože jednotlivé druhy se mohou lišit v ekologii či citlivosti ke stresorům. Tato práce se zaměřuje na přehled kryptické diverzity u tří významných skupin sladkovodního makrozoobentosu v palearktické oblasti - jepic, pošvatek a chrostíků, které jsou klíčovými bioindikátory stavu vod. Práce shrnuje poznatky ze studií zaměřených na rozšířené druhy a druhové komplexy, diskutuje metodická úskalí, spojená především s interpretací mitochondriální divergence bez podpory dalších dat a zdůrazňuje význam integrativního taxonomického přístupu (kombinace genetických, morfologických a ekologických dat). Většina výzkumů se soustředí primárně na genetické analýzy, případně doplněné o morfologická srovnání, přičemž ekologické rozdíly mezi liniemi jsou v literatuře pouze velmi omezeně studovány nebo zcela chybějí. Tento nedostatek je zásadní zejména vzhledem k využití těchto druhů v biomonitoringu. Klíčová...