Prostorové učení a paměť u gekončíka nočního (Eublepharis macularius): role lokálních a vzdálených značek

Abstract

Spatial orientation is one of the most frequently tested tasks for assessing cognitive abilities in "reptiles". However, despite this, there is only a limited number of publications available on this topic compared to birds or mammals, both of which have been studied much more extensively. Specifically, in the case of leopard geckos (Eublepharis macularius), there are only a few studies that deal with spatial orientation on a topographical scale, particularly in Morris water mazes or in relation to arena geometry. For this reason, an ecologically relevant cognitive test with one color-coded accessible hiding place was used to test the spatial orientation mechanisms of nocturnal geckos. This test was divided into a total of three tasks, each containing two series. Each individual was tested in a dry arena for a maximum of three to four minutes. In the first task, there were a total of four hiding places (1 yellow, 3 white) in the arena, in the second, more difficult task, there were eight hiding places (1 yellow, 7 white), and in the third task, the number of hiding places remained the same, but the available visual cue changed. However, it was still associated with the yellow colour. The aim of this study was to determine whether nocturnal geckos are capable of using visual cues for small-scale...

Prostorová orientace je jednou z nejčastěji testovaných úloh ověřujících kognitivní schopnosti u "plazů". Nicméně i přes to je k dispozici na toto téma pouze omezené množství publikací ve srovnání s ptáky či savci, které jsou v této oblasti mnohem více prostudováni. Konkrétně u gekončíků nočních (Eublepharis macularius) existuje pouze několik málo studií, které pracují s prostorovou orientací na topografickém měřítku, a to zejména v Morrisově vodním bludišti, či ve spojitosti s geometrií prostoru. Z toho důvodu byl u gekončíků nočních využit ekologicky relevantní kognitivní test s jedním barevně odlišeným dostupným úkrytem pro otestování mechanismů prostorové orientace. Tento test byl rozdělen do celkem tří úloh, z nichž každá obsahovala dvě série. Každý jedinec byl po dobu maximálně tří až čtyř minut testován v suché aréně, kde se v první úloze nacházely celkem čtyři úkryty (1 žlutý, 3 bílé), v druhé náročnější úloze osm úkrytů (1 žlutý, 7 bílých) a v třetí úloze byl zachován počet skrýší, ale změnila se dostupná vizuální značka. Ta byla nicméně stále asociována se žlutou barvou. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou gekončíci noční schopni využívat vizuální značky v rámci prostorové orientace na malé škále, a to konkrétně přes navigaci podle jedné klíčové značky ("cue learning") či...