Flebotomové a tiplíci Thajska a jejich role v přenosových cyklech leishmanióz

Abstract

Leishmaniasis is receiving increasing attention in Thailand due to the growing number of autochthonous human cases. The causative agents in this region are Leishmania martiniquensis and L. orientalis from the subgenus Mundinia, which have been repeatedly detected in several species of both sand flies and biting midges. While sand flies are considered the confirmed vectors of Leishmania worldwide, recent studies suggest that biting midges of the genus Culicoides may also play a role in the transmission. Many species of sand flies and midges have already been identified as potential vectors in Thailand, but their identification is often unclear, which complicates our understanding of their relevance in the transmission of leishmaniasis. This study focuses on the identification of sand flies and biting midges collected from various locations across Thailand using a combination of morphological analysis and two molecular methods. The first is DNA barcoding, a standard tool for species identification of insects. The second is MALDI- TOF mass spectrometry, which allows fast and reliable analysis based on protein spectra. The study also includes molecular detection of Leishmania, Trypanosoma, and Bartonella, whose occurrence in sand flies and biting midges in Thailand remains poorly studied. Although the...

Leishmaniózám je v Thajsku kvůli rostoucímu počtu lidských autochtonních případů věnována čím dál větší pozornost. Původci onemocnění jsou v této oblasti Leishmania martiniquensis a L. orientalis z podrodu Mundinia, které byly opakovaně detekovány u několika druhů flebotomů i tiplíků. Přestože jsou za potvrzené přenašeče leishmanií ve světě považováni flebotomové, v posledních letech se objevují důkazy, že roli v jejich přenosu by mohli hrát i tiplíci rodu Culicoides. Řada druhů flebotomů i tiplíků již byla v Thajsku označena za potenciální vektory, jejich druhová identita je však často zpochybňována, což komplikuje pojetí jejich významu v přenosu leishmanióz. Cílem této práce je přispět k upřesnění druhové identifikace flebotomů a tiplíků z různých lokalit Thajska kombinací morfologické analýzy a dvou molekulárních metod. První z nich je DNA barcoding, který dnes představuje standardní nástroj pro druhové určení hmyzu. Druhou metodou je MALDI-TOF hmotnostní spektrometrie, umožňující rychlou a spolehlivou analýzu na základě proteinových spekter. Pozornost je věnována také molekulární detekci leishmanií, trypanosom a bartonel, jejichž výskyt u flebotomů a tiplíků je v Thajsku stále nedostatečně prozkoumán. Ačkoli dosud nebyla prokázána přímá schopnost přenosu trypanosom flebotomy na obratlovce, DNA...