Meziroční přežívání dospělých jedinců a mláďat vlaštovky obecné

Abstract

The barn swallow (Hirundo rustica) is a migratory passerine species whose annual migration between nesting sites in Europe and wintering grounds in Africa represents a significant ecological challenge. The long-distance migration, variable climatic conditions, and varying availability of resources can affect not only the behaviour and physiology of individuals, but above all their survival between seasons. Due to these pressures, it is assumed that the survival of migratory birds may be influenced by both sex and individual morphological traits that reflect overall body condition, aerodynamic properties, and energetic efficiency during long-distance movements. This study focused on testing the relationship between swallow survival and several selected morphological traits (wing length, tail length, tarsus length, and throat coloration) with regard to sex differences. Data were obtained from long-term population monitoring in southern and eastern Bohemia, where more than four thousand individuals were monitored. The results show that survival varies significantly between years, likely due to external factors related to migration and conditions in wintering grounds. In contrast, individual morphology and sex did not show a significant and consistent effect on survival. These findings suggest that...

Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) je tažný druh pěvce, jehož každoroční migrace mezi hnízdišti v Evropě a zimovišti v Africe představuje výraznou ekologickou výzvu. Dlouhá migrace, proměnlivé klimatické podmínky a rozdílná dostupnost zdrojů mohou ovlivňovat nejen chování a fyziologii jedinců, ale především jejich přežívání mezi sezónami. Vzhledem k těmto tlakům se předpokládá, že přežívání tažných ptáků může být ovlivněno jak pohlavím, tak individuálními morfologickými znaky, které odrážejí celkový tělesný stav, aerodynamické vlastnosti a energetickou efektivitu při přesunech na dlouhé vzdálenosti. Tato práce se zaměřila na testování vztahu mezi přežíváním vlaštovek a několika vybranými morfologickými znaky (délkou křídla, ocasu, tarzu a barevnost hrdla) s ohledem na pohlaví. Data byla získána z dlouhodobého monitoringu populace v jižních a východních Čechách, kde bylo sledováno více než čtyři tisíce jedinců. Výsledky ukazují, že přežívání je mezi jednotlivými lety výrazně proměnlivé, pravděpodobně v důsledku vnějších faktorů spojených s migrací a podmínkami v zimovištích. Naopak individuální morfologie a pohlaví nevykazovaly výrazný a konzistentní vliv na přežívání. Tato zjištění naznačují, že ačkoliv se morfologické znaky často považují za indikátory kvality jedince, jejich role ve vztahu k...