Mezidruhové akustické varovné signály

Abstract

Alarm calls serve as a form of anti-predator behaviour, during which are mostly conspecifics informed about the threat of predation. Through ability to eavesdrop on heterospecific alarm calls, some birds increase their chances of survival. The greatest understanding of heterospecific responses to avian acoustic warning signals has so far been achieved in responses to mobbing alarm calls, since the greatest effort has been devoted to studying them. In addition, responses to flee alarm calls and distress calls are also studied. Research in the area of distress calls in particular has only received more attention in recent years, and is therefore in a more developmental phase compared to the study of the other two groups of alarm calls. The responses to alarm calls, and their development are influenced by a variety of factors, including learning to respond, the similarity of warning signals between the warning and warned species, and the innate ability to respond as the most understood ones. The principal factors for the development of a heterospecific response can be split into two groups based on the importance of the shared habitat of the warning and warned species: factors influencing the development of the response in sympatry and in allopatry. Lately, attention has also been paid to various other factors.

Varovné signály představují formu anti-predačního chování, kdy jsou nejčastěji konspecifici informováni o hrozbě predace. Schopností odposlouchávat heterospecifická varování někteří ptáci zvyšují svoje šance na přežití. Největšímu porozumění heterospecifickým reakcím na ptačí akustické varovné signály bylo prozatím dosaženo u reakcí na mobbingové varovné signály, na jejichž studium bylo doposavad vynaloženo největší úsilí. Vedle nich se rovněž studují i reakce na útěkové varovné signály a nouzové signály. Zejména výzkumu v oblasti nouzových signálů byla věnována větší pozornost až v posledních letech, a proto se v poměru ke studiu zbylých dvou skupin varovných signalizací nachází spíše ve fázi svého rozvoje. Podoba reakcí na varovné signály, a hlavně jejich vznik, jsou ovlivněny řadou faktorů, mezi nimiž patří učení se reagovat, podobnost varovných signálů varujícího a varovaného druhu a vrozená schopnost reagovat k těm nejlépe prozkoumaným. Základní faktory se dají rozdělit podle důležitosti, kterou pro vznik heterospecifické reakce představuje společný výskyt varujícího a varovaného druhu, na dvě skupiny: faktory ovlivňující vznik reakce v sympatrii a v alopatrii. V současnosti je věnována pozornost i dalším faktorům.