Komparace budování značky státu Kazachstánu a Ázerbajdžánu ve 21. století

Abstract

This thesis presents a comparative analysis of nation branding in Kazakhstan and Azerbaijan between 2000 and 2025. Its main objective is to examine how these two post-Soviet states construct and project their image both domestically and internationally, what strategies and narratives they employ in the process, and how these approaches have evolved over time. The research is based on the premise that language and communication serve not only as tools for description, but also as mechanisms for shaping political reality. Given the geopolitical position, authoritarian nature of the regimes, and economic significance of both countries, their public representation and strategic communication offer a particularly compelling research subject. The thesis combines qualitative content and discourse analysis with quantitative elements; a total of 140 representative outputs (political speeches and official documents) from the period 2000-2025 were analysed, with particular attention paid to the development of key themes and narratives over time. The findings reveal that both countries share a number of common motifs and patterns, including an emphasis on similar dimensions and functions of nation branding - particularly stability, modernisation, and geopolitical balance. Nonetheless, notable differences...

Tato diplomová práce se zabývá komparativní analýzou budování značky státu (nation branding) v Kazachstánu a Ázerbájdžánu v období let 2000 až 2025. Cílem je prozkoumat, jakým způsobem tyto dva postsovětské státy formují svůj obraz navenek i dovnitř, jaké strategie a narativy při tom volí, a jak se tyto přístupy vyvíjely v čase. Práce vychází z předpokladu, že jazyk a komunikace představují nejen prostředek popisu, ale i mechanismus utváření reality. Vzhledem ke geopolitickému postavení, autoritářské povaze režimů a ekonomickému významu obou zemí je jejich veřejná reprezentace a strategická komunikace obzvlášť zajímavým předmětem výzkumu. Práce se opírá o kombinaci kvalitativní obsahové a diskurzivní analýzy s kvantitativními prvky; komplexnímu zpracování bylo podrobeno 140 reprezentativních výstupů (politických projevů a dalších dokumentů) z období let 2000-2025, přičemž zvláštní důraz byl kladen na vývoj klíčových témat a narativů v čase. Výsledky ukazují, že oba státy sdílí řadu společných motivů a vzorců včetně akcentování podobných dimenzí a funkcí budování obrazu státu, zejména stability, modernizace a geopolitické rovnováhy. Přesto nalezneme významné rozdíly v narativech, intenzitě emocionality i míře využití některých platforem. Stylizace prezidentů hraje v obou případech klíčovou roli,...